Christopher Gregersen
„Člověk je krásný, je-li člověkem.“


Věk: 86 (30) let
Rasa: Upír
Bydliště: Dumort
Zaměstnání: /
Výška: 175 cm
Váha: 68 kg

Výcvik: Dokončen

Úrověn: 6

Zbraně/Schopnosti/Zvláštnosti:

  • Nadpřirozená síla, rychlost a reflexy
  • Encante
  • Skvělý sluch
  • Přesvědčivé lhaní a přetvářka 

Charakter:

Chris patří mezi typy, které byste dozajista nechtěli potkat. Umí se velmi dobře přetvářet, takže není divu, že je spoustu osob překvapeno, když se najednou z milého muže vyklube skoro až bezcitné monstrum. Takto se chová především ke svým obětem, kterým povětšinou začínají odtikávat poslední vteřiny života - je pravda, že se moc ovládat při sání krve neumí. Najdou se však i případy, kdy jeho oběti zůstali naživu. Díky vzhledu pro něj mnohdy není nutností používat encante, které mimo jiné nepoužívá rád. Něco jako zvířecí krev nebo krevní transfúze je pro něj naprosto nemyslitelné barbarství, kterého by se kvůli své hrdosti nedopustil, ani kdyby na tom měl záviset jeho vlastní život - alespoň si to tvrdí. Těžko říct, jestli by někdy dokázal k někomu něco cítit, jelikož se těchto citů zřekl od svého znovuzrození. I kdyby to bylo možné, nebylo by to jednoduché, protože si k tělu pustí jen málokoho. Je-li nasycen, čas tráví raději osamotě. V opačném případě vyráží do společnosti, najít si zdroj krve.

Minulost:

Narodil se roku 1931 v Oslu do vcelku finančně zajištěné rodiny. Neměl si na co stěžovat - měl milující rodiče a o deset let staršího bratra Frederica, který mu byl vzorem. Ten ale v roce 1939 někam odjel, ale Chrisovi nikdo nechtěl říct kam. Teprve až když to bylo nutné, mu rodiče pověděli, že se odjel zúčastnit boje ve druhé světové válce. Jemu bylo teprve osm, takže to moc nepochopil, ale to nic nemění na faktu, že ho to hodně zklamalo. Každý den stejně jako rodiče čekal na dopis, ale ani jeden nepřišel, zatímco oni jich poslali nejméně deset. Bylo už po válce a vojáci se vraceli domů ke svým rodinám, ovšem Frederic se stále nevracel. Rodiče už se smířili s faktem, že je mrtvý, ale Chris tomu nechtěl věřit - stále na něj nezapomněl. Ve svých osmnácti letech odjel se strýcem do Ameriky, kde se mu povedlo sehnat práci coby učitel. Dokonce se po nějaké době zamiloval a dívku si ve dvaceti letech vzal. S ní měl poté dceru a už čekal, že by po této zmínce mohl říct 'a žili šťastně až do smrti', jenže něco se stalo... O deset let později se u něj objevil Frederic. Vypadal přesně jako když odjížděl, až nato že měl o poznání bledší pleť a jiný pohled v očích. Pamatoval si ho moc dobře, ale takto tedy ne. Nevěděl. zda má být víc šťastný nebo překvapený, každopádně ho nechal znovu vstoupit do svého života a to byla chyba. Jednoho dne mu Frederic řekl, že by mu rád něco ukázal a Chris samozřejmě nebyl proti. Zavedl ho na kraj města a chtěl po něm, aby se napil jeho krve. Chris nevěděl proč, ale něco mu říkalo, že by to měl udělat, tak to udělal... Následně si pamatuje jen to, jak leží na hřbitově špinavý od hlíny vedle nějakého hrobu, který k jeho překvapení patřil jemu. Chtěl se vrátit domů, ale pociťoval nepopsatelnou žízeň, kterou jak později zjistil, dokázala uhasit jen lidská krev... a to krev jeho manželky a dcery. Naštěstí v nedalekém New Yorku objevil klan, který mu pomohl a vzal k sobě, ale po Fredericovi jakoby se slehla zem - znovu.