Delaney Abernathy  
„Dant animos vina.“


Věk: 21 (236) let
Rasa: Upír
Bydliště: Luxusní lofty
Zaměstnání: Barmanka-Pandemonium
Výška: 174 cm
Váha: 58 kg

Výcvik: Dokončen

Úrověn: 6

Zbraně/Schopnosti/Znamení:

  • Rychlost, Mrštnost, Rafinovanost, Krutost
  • Nepřirozeně modré oči
  • Skvěle udržované tesáky
  • Oslňující úsměv
  • Hrubé základy Encante

Charakter:

Jako první vás v její bledé tváři s největší pravděpodobností zaujmou jasně modré oči. Ty jsou také ve spojení s přitažlivou postavou velmi často důvodem, proč ani nemusí užívat Encante, aby jí její oběti byly naprosto oddané. Stačí k tomu zavrnět melodickým hlasem pár slov a svačinku, většinou mužského pohlaví, má v kapse. Středně dlouhé tmavé vlasy se jí neustále vlní v neposedných kudrlinách, proto je občas musí zkrotit pomocí žehličky a nebo gumičky, když není dostatek času. Ovšem o čas u ní není nouze, zvykla si na nesmrtelný život, a proto nespěchá. To jí neubírá na cílevědomosti a stejně si jde za tím, co chce. Jen se nehroutí, když to nejde tak rychle, jak by chtěla, či čekala. Žije sama v moderním bytu v New Yorku. Samota jí vyhovuje, má tak více volnosti a není svazována pravidly klanu. Často popíjí krev kradenou z nemocnic, ale nedá dopustit na dokonalý moment, kdy člověka pomalu opouští život. Vždycky když saje tak na moment přestane a lačným pohledem sleduje zmateného člověka. Nemohli byste říci, že má jistý vkus na své oběti, ale nejraději si dává pohledné mladíky, kteří mají upito. Není to pro ni jako barmanku vskutku žádný problém. Za dlouhé roky, co si potrpí na alkoholickou krev si již vyhlídla oblíbené pití a to vždy podává své budoucí oběti. Pořád ji však drží zpátky strach ze Společenství a tak toto nepraktikuje příliš často. Často ji můžete potkávat za tmy v Central parku, pokud zrovna není v práci. Miluje totiž testování svých reflexů, sedne si do trávy a poslouchá. Když uslyší, nebo ucítí něco blízko chytí to a s potěšením sleduje, jak se jí malý ptáček snaží dostat z dlouhých úzkých prstů. Rozhodně nepatří mezi osoby, co byste si chtěli zařadit do přátel, ale když tak učiníte můžete si být jistí, že pro vás položí život.

Minulost:

Je to vskutku stará upírka a nemusíte znát její věk na to abyste věděli, že toho hodně prožila. Její lenivý úsměv a věčně ironický pohled elektrizujících očí vás na to okamžitě upozorní. Kdo ji znal ještě před přeměnou teď by ji sotva poznal. Dříve zdravě opálená veselá dívka, která milovala přírodu, dnes no, upír. Se svým věkem získala mnoho negativních zkušeností. Viděla hromadné vraždy svých přátel, kteří si dopřávali více krve, než by měli. Musí si připomenout, že bolestné výkřiky jsou pouze minulost. Jí se nic takového stát nemusí, když se bude dál hlídat. Samozřejmě čím starší je tím lépe se kontroluje, bohužel jí občas hlavou bleskne jak šťastní byli její přátelé, jak si užívali smrt plnými doušky (doslova) a zeptá se sama sebe, proč? Proč zabíjí jen jednou za čas? Proč nezabíjí pro zábavu tak, jak by jí to bylo milé? Plameny, křik, dřevěné kůly. To mluví za vše. 
Po dlouhé době cestování jí to zavedlo opět do New Yorku, kde se již párkrát vyskytla. Tentokrát se jí tu však naskytly jiné podmínky než kdykoliv předtím. Delaney se zde zamilovala. Říkejte si co chcete, ale láska ji opravdu změnila. Alespoň v určitých směrech. Stále jí nedělalo problém dělat si svačinky z civilů a ani je krutě nechat být až na těsné hranici, kdy si byla jistá, že z toho sice vyváznou bez následků, ale vytěžila z nich maximum. Jejímu podivnému kolísání mezi upírstvím a částí lidskosti, kterou v sobě po začátku zamilování objevila nepřispívaly moc okolnosti, že ani on a ani ona se nechtěli vázat. Není to však příliš dlouho, co tento svůj slib porušili. Dali se dohromady a Del byla na chvíli opravdu šťastná. Díky tomu mohli být šťastní i civilové jelikož se omezila na krevní příděly z nemocnice. Nedávno přišla do parku a nalezla svou lásku v krvi po vlkodlačím kousanci. Tak její, i když utlumené naděje na štěstí zmizely z povrchu zemského.