Julian Rovigatti
„Nolens volens.“


Věk: 326 (24) let
Rasa: Upír
Zaměstnání: /
Bydliště: Vlastní byt v suterénu, NY
Výška: 188 cm
Váha: 80 kg

Výcvik: Dokončen

Úrověn: 6

Zbraně/Schopnosti:

  • Encante
  • Rychlé pohyby, obrovská síla
  • Elegance, charisma
  • Chladnost, podmanivý pohled
  • Výborně vyvinuté smysly

Charakter:

Jeho největší předností bude charisma a vzhled, který bezvýhradně používá ke svádění svých obětí. Jsou to většinou ženy, ale z pomsty zabíjí i muže a dovede zakrýt stopy tak, aby se nikdo nic nedozvěděl. Je silný, násilný a nebezpečný, avšak dokáže být i dobrý ochránce, když se jedná o jeho záležitosti. V takových případech dovede být i sobecký a manipulantní.
Velmi rád využívá své schopnosti Encante, kterou stále více a více rozvíjí. Je velmi inteligentní a dovede si věci naplánovat, to se týká především otázkách lovu. Zároveň je i impulzivní a dovede být i sebevědomý více, než je přirozené. Umí to však v nevhodných chvílích dobře skrývat.
Bude vším, aby dostal to, co chce. Není to zrovna soucit, čím by oplýval, a pokud už nějaký v sobě nachází, nedá ho nikdy najevo, protože to ani neumí. 
Je vysoké postavy se širokými rameny, ale přesto je poměrně lehký a dovede se pohybovat s naprostou elegancí, která vás nechá bez dechu. Vyžívá se v pohledu na věci, které kontrastují. Nachází krásu v krvi, tělech zbrocených krví, bolesti druhých a jiném utrpení.
Život ho poměrně nudí a proto si vždy najde nějakou zábavu, která ho drží rozptýleného na chvilku. Hned nato začne realizovat další plány. 

Minulost:

Narodil se v roce 1690 v italském hrabství Savoia. Byl posledním synem urozeného rodu Rovigatti a úporně hájil autonomii Itálie v bojích s Francií. Už v té době na něj doma čekala jeho snoubenka a ačkoli se jednalo o domluvený sňatek, znali se od dětství a měli se v oblibě. Velmi ji miloval, ale domů už se jako člověk nevrátil. Jeho přeměna proběhla rychle a poměrně i čistou náhodou.
Jako hrabě měl ve vojsku i jisté výsady ve formě lepšího jídla, koní a jiného komfortu.
Součástí toho byly i ženy, ale kdo mohl tušit, že zrovna ta, kterou mu poslali do ložnice, byla upírka. V tu noc jím byla naprosto učarovaná a když se z něj napila, dala mu napít i krve své, aby si pojistila, že ji bude oddaný a vyhledá ji. To už ale následujícího dne nestihl, neboť byl zabit na bitevním poli a díky jeho postavení si vysloužil i pohřbení mimo hromadný hrob, což způsobilo jeho znovuzrození. Schopnosti a nové já si musel osvojit sám bez jiné pomoci. Dlouho se ukrýval před sluncem a jinými nástrahami v polorozpadlém sídle, kde dlouhou dobu přebýval. 
Za ta léta poměrně i ztrpknul a není tedy divu jeho povaze, která není zrovna dvakrát čestná.