Taissa Agreste
„Every scar will build my throne.“


Věk: 23 let
Rasa: Vlkodlak
Bydliště: Park Slope
Zaměstnání: Fotografka
Výška: 175 cm
Váha: 62 kg

Výcvik: Dokončen

Úrověn: 5

Zbraně/Schopnosti/Znamení:

  • Skvěle vyvinuté smysly 
  •  Rychlost a mrštnost 
  • Vyzná se dokonale v jedech 
  • Rychlá regenerace 
  • Na krku vždy nosí řetízek a přívěsek dvou propletených vlků z bílého zlata 

Charakter:

Taissa má dlouhé vlasy, které se vlní jak se jim zachce. Poslední měsíce si je barví, i když je přírodní blondýnka. Ráda si z nich dělá různé copy a nebo drdoly, ale i tak je nosí nejčastěji rozpuštěné nebo občas vyžehlené. V oválném obličeji se jako dominanta pyšní nádherné velké oči, které mají sytě modrou barvu. Rámují je tmavé řasy s ideální délkou a hustotou. Nad nimi je docela tmavé zaoblené obočí. Ve středu obličeje můžete vidět jemný nos. O kousek níž se nachází plné rty růžové barvy, přičemž horní je užší než spodní. Taissa nemá výrazné lícní kosti, takže její tvář působí přátelsky. Ráda se líčí, protože ji to baví a taky má ráda pocit, že může ještě víc zvýraznit svoje přednosti, především oči. Se svojí štíhlou postavou je spokojená, čemuž přispívá i fakt, že nepostrádá křivky jako zaoblené boky a plný dekolt, nezapomínaje na úzký pas. Nejraději nosí tílka a svetry s kombinací legín nebo riflí, popřípadě šortky, protože vážně nemá ráda tepláky. Nevadí jí šaty, ale sukni na ní uvidíte málo kdy, spíše nikdy. Miluje značku bot Converse, ale nosí i jehly, protože je ráda ještě vyšší než normálně. Její styl se nedá nějak specifikovat. Jeden den si v balerínkách a šatech vyjde na procházku do parku, ale den poté ji uvidíte výrazně nalíčenou na vysokých jehlách v roztrhaných džínech a korzetovém topu. Než se z ní stal vlkodlak, milovala stříbrné šperky. Ze začátku jí to hodně mrzelo, protože nemohla nosit rodinné cennosti. Jakmile byla pokousána, schovala všechny stříbrné šperky hluboko do šperkovnice, protože se jich nemohla jen tak zbavit. Někdy po jich hodí očkem, aby si připomněla minulost, která už se nevrátí. Od pohledu se může zdát milá, protože se velmi často usmívá a zubí. Je to její způsob skrývání bolesti. Nevadí jí společnost, ale raději má samotu, proto se nechce začlenit do žádné smečky. Ale to není jediný důvod, se smečkami má špatné zkušenosti a nelíbí se jí tam, naučila se žít samostatně a nebýt na nikom závislá. Je chápavá a nerada soudí podle vzhledu nebo ras, avšak jsou výjimky. Možná se cítí maličko nadřazená nad civily, ale není to nic hrozného. Také má své názory ohledně lovců stínů, ale k těm se vyjádří jen když na ně přijde řeč. Nemá ráda lži, ale když je potřeba, dokáže lhát vážně přesvědčivě. Ale to, co jí opravdu vadí, jsou předsudky. Řídí se hodně city, ale umí u toho používat rozum. Umí být vážně tvrdohlavá, sarkastická, vztahovačná a někdy až arogantní. Za ty roky pochytila i klučičí styl humoru, a to se všemi perverznostmi, co se dá. Svoje chyby si plně uvědomuje, ale nechce se měnit, protože pak by to už nebyla ona. Miluje piškoty a drbání za ušima, což je docela ironie vůči její rase. Ví, že už nikdy nebude obyčejný člověk a tak si uvědomila, že se musí naučit žít jako vlkodlak. Nevadí jí se proměňovat, jelikož si na tu bolest už zvykla a není zdaleka taková jako na začátcích. Ve své druhé podobě ji můžete vidět jako šedou vlčici, která se toulá po lesích nebo tmavých ulicích měst. Mezi její koníčky patří hraní na kytaru a klavír se zpěvem, i když sama stále říká, že jí ani jedno nejde, ví pravý opak. Což není všechno, protože jeví až moc velký zájem o jedy, i když se to většině lidem zdá divné. Baví ji sepisovat si informace o jedech, a rozhodně toho nenechá, dokonce je i sbírá. Ráda a čte, přičemž se zajímá o cizí jazyky, několika dokonce i plynule mluví. Když se opravdu hodně naštve, samovolně se přemění do své druhé podoby. Aby tomu doma zabránila, našla si jiné vybití vzteku. Na zeď dá plachtu, vlasy sváže do ledabylého drdolu a začne cákat barvou na onu plachtu. 

Minulost:

Taissa se narodila šperkařce Alexandře Agreste a podnikateli Samovi Agreste ve Francii. Peníze v rodině rozhodně nechyběly, těch bylo až moc. Na základní škole neměla moc kamarádů, protože ji všichni měli za rozmazleného spratka z lepší rodiny. Nikoho nezajímalo jak to u ní doma vypadá. Rodiče na ni neměli moc času, takže ji začali uplácet různými hračkami a nebo zvířaty, o které se pak stejně staral někdo jiný. Často bývala doma sama, což jí rozhodně nevadilo a na samotu si začala zvykat. S rodiči si vůbec nerozuměla. Jako malá moc ráda četla různé pohádky a příběhy o neexistujících věcech nebo bytostech. Po čase si začala všímat zvířat, které rodiče kupovali, aby nebyla sama. Oblíbila si štěně dalmatina, které pojmenovala Lucky, protože se s ním neustále smála a byla šťastná. Ve škole musela mít výborné výsledky, jelikož to rodiče vyžadovali. Bývala hodně venku s Luckym - nechtěla být u toho, když po sobě rodiče řvou a hádají se kvůli tomu, že její matka spala s každým a otec zase pil, jakožto alkoholik. Začala dávat psovi přednost před školou, což mělo následky na její známky, které se začaly zhoršovat. V patnácti se kvůli tomu doma hodně pohádala, protože otec usoudil, že bude nejlepší, když se zbaví problému, tedy Luckyho. Taissa to nevydržela a uprostřed toho, co její matka přikyvovala, odešla i se psem k sobě do pokoje, kde se zamčela. Venku tehdy byla velká bouřka a tak se rozhodla, že půjde ven už jenom proto, aby mohla naštvat rodiče. A proč? Protože to měla zakázané. Tato vlastnost jí zůstala. Luckyho nechala zamčeného v bezpečí. Když se procházela ulicemi, pokousal ji vlkodlak. Probudila se v nemocnici s tím, že ji údajně pokousal toulavý pes. Dozvěděla se, že její otec nechal Luckyho utratit, aby nemohl Taisse ublížit, tedy spíše proto, aby nemohl dělat problémy pověsti 'dokonalému páru a dokonalé jejich dcerce'. Ta to nesla hodně těžce a při první příležitosti utekla z domu. Přemýšlela o tom dlouho, takže se dobře připravila. Z domu si vzala věci, které mají vysokou cenu a jí se můžou hodit. A díky povolání matky nikdo neřešil, že sem tam zmizel drahý náramek nebo snubní či zásnubní prsten. Jako třešniču na dortu si neodpustila to, že využila otcova trezoru, ze kterého si vzala peníze, které symbolizovaly lásku, kterou od něj ani od matky nikdy nedostala. Sama na ulici vydržela docela dlouho, ale měla velmi špatný pocit, protože se probouzela s roztrhaným oblečením uprostřed lesů a vesnic, přičemž neměla ani tušení, že někam vlastně šla. Našla ji smečka vlkodlaků, kteří jí všechno vysvětlili a ona souhlasila s tím, že se k nim přidá. Taissa se zamilovala do syna vůdce, který jí city opětoval. K výročí od něj dostala náhrdelník s vlčím zubem, který nikdy nesundávala. Ve smečce panovaly časté boje a neshody, což je jí nelíbilo, ale i tak zůstala. V osmnácti se plně smířila s tím, co je, a taky s tím, že už nikdy jiná nebude. Výcviky milovala, protože toužila ovládat svoji druhou část. I když musela přežít nesnesitelnou bolest, je za to ráda. Díky tomu se naučila kontrole nad sebou samou. S Mattem byla do té doby, dokud se nedozvěděla že ji podvádí s jinou členkou smečky. Byla tři roky bokovka a to ji zlomilo. Okamžitě se rozhodla, že odejde, protože už se uměla nějak ovládat a na samotu byla zvyklá. Začala cestovat po světě a nikde se nezdržela dlouho. Za to se ale začala věnovat focení, které ji velice baví a vynáší i peníze. Teď si umanula, že pojede do New Yorku, jelikož tady ještě nebyla. O nějaké smečce nechce ani slyšet, ztratila v ní důvěru. Její plány šly ke dnu prakticky okamžitě, jelikož se seznámila s místní Betou. Zprvu to mělo být jen o kamarádství a výhodách, což jim nevyšlo. Vybudovala si s ním důvěru a tehdy stabilní vztah. Na Vánoce si z útulku přivedla fenku vlčáka, kterou pojmenovala Hope. Díky různým okolnostem musel Dylan začít cestovat za rodinou na dlouhé měsíce, což se nějak snaží snášet. I tak ji velice zasáhla samota a negativní emoce, které začala řešit nikotinem a někdy alkoholem. Poslední týdny přemýšlí nad tím, jak se mohla dostat až na dno, když vlastně měla vše. Přestalo jí záležet na spoustě věcech a váhá, jestli má vůbec cenu vztah, ve kterém se cítí jako v kleci. Zhubla, i když nechtěla a nenachází důvody ke smíchu nebo dobré náladě. Nepomáhá tomu ani hromada stupidních nápadů, co se jí honí hlavou. Avšak i tak má někoho, kdo jí pomáhá vyrovnat se se vším, co ji trápí. A i když by jí toto přátelství spousta lidí rozmlouvala, ona má ještě svůj rozum a hlavně tvrdohlavost. O rozum ale na chvíli přišla, když v záchvatu úzkosti zarezervovala cestu do Kanady i pro Hope, aby se mohla vydat za Dylanem. Nenašla ho tam, ale i tak se v Kanadě chvíli zdržela. Teď se ale vrací proto, aby si mohla dát dopořádku osobní život i nevyřízené záležitosti, i když je stále v depresi a to zdaleka není její nejhorší myšlenka.