William Blackstair
„Nikdy se nevzdávej.“


Věk: 26 (26) let
Rasa: Upír
Bydliště: Luxusní lofty
Zaměstnání: /
Výška: 193 cm
Váha: 85 kg

Výcvik: 3

Úrověn: 2

Zbraně/Schopnosti/Zvláštnosti:

  • Rodinný prsten a dýka
  • Mimořádná nenávist k sobě samotnému 

Charakter:

Jaký Will je? Will je hrozně milý člověk a miluje to čím je. Nikdy by se dobrovolně nevzdal toho být lovcem stínů. Trénoval každý den a stal se z něj také velice dobrý nefilim. Moc rád se směje a jakmile ho uslyšíte se smát, tak začnete také. Cokoliv dělá, tak se do toho vrhne naplno a je na něj spoleh, že to opravdu udělá. Bez své dýky by nevyšel.... Nikdy. Je to jeho jistota. Ona a jeho rodinný prsten. Když už jsme u toho.... Tak co jeho rodina? Zbožňuje je. Jeho mladší sestra je nejdůležitější věc na světě a pro ni, rodiče a své přátele by udělal cokoliv.
Takto to vypadá, že je to prostě jen sluníčko, ale má i své ostatní stránky. Jakmile bojuje, tak je nelítostný. Je to pro něj prostě přirozené, že zabije sem tam nějakého démona, nebo i posvěťana, pokud musí. Často se jeho hra na piano rozeznívala po celém Institutu. Když má chuť, tak i hraje na housle, ale klavír je pro něj skoro až posvátnou věcí. Celkově hudba je pro něj prostě něco. Moc rád peče, i když takové vaření mu vůbec nejde. Je náruživý čtenář a normální člověk by prostě nepochopil, jak tohle všechno stíhá, ale on je prostě takový.
Ale pak se to stalo. Byl to jen špatný zátah a on skončil pokousán upírem. Ten člověk, který byl jako sluníčko za jasného dne, zmizel. Možná tam v hloubi duše ještě je, ale to neví ani on sám. Není upírem moc dlouho, takže se neumí ještě úplně ovládat. Na první pohled vypadá, jako lovec stínů, protože mu jizvy po runách zůstaly, ale není to tak a on se s tím nedokáže vyrovnat. Hnusí se sám sobě a snaží se na sobě co nejvíce pracovat, aby se dokázal ovládat.
Jeho smích se už nikde neozývá. Už nikde není vidět blýsknutí jeho nože. Jediné, co má je jeho prsten. Řekl si, že ho dá další generaci teprve, až uvidí že bude připravena. Nebo spíš se jen nechce vzdát jediné dobré věci na sobě.

Minulost:

Willova mamka je Japonka. Potkala jeho otce na jednom plese lovců stínů. Jeho otec přijel do Japonska až z Anglie. Už při prvním tanci se zamiloval do jeho budoucí ženy a již v Japonsku zůstal. Chvíli cestovali po Institutech v různých zemích, ale nakonec se přeci jen vrátili zase zpátky do Země zapadajícího slunce.
A pak jednoho jasného podzimního rána se narodil malý Will. Rodiče ho zahrnovali láskou a on vyrůstal ve velice dobrých podmínkách. Rád se cokoliv učil. Nejdříve většina věcí končila katastrofou, ale on se nevzdával. Po pár letech se mu narodila i sestra Alex. Je zajímavé, že zdědili skoro všechny evropské rysy a málo co na nich připomíná jejich rodnou zem.
Jakmile nastal jeho čas, tak odešel na Akademii. Mezitím jeho rodiče řídili Institut Tokiu, takže možná to zapříčinila jeho hezká tvář, nebo jméno, nebo prostě to, že mu šlo všechno od ruky, že se velice brzy stal jedním z nejvíce oblíbeným. Jak u jeho spolužáků, spolužaček, tak i u učitelů.
Když vyšel školu, tak ještě několik let působil v Tokiu. Jenže mít za zády rodiče a každý den potkávat ty samé lidi, nebylo nic pro něj. A tak odjel na druhý kraj světa - do Ameriky. Konkrétně do NewYorku. Na velké množství lidí byl zvyklý, takže mu to a ani řeč nedělalo problémy. Chvíli se tam zabydloval, ale pak se stal šťastným. Potkal dva nejlepší přátele - Troye a Jesseho. Jeho sestra utekla z domu a on se s ní znovu setkal. Našel si přítelkyni Jodi, se kterou byl velice šťastný. Jenže nic netrvá věčně. Přepadla ho nemoc, kterou neumí vyléčit ani mlčenliví bratři - rakovina. Jeho tělo to nezvládalo. Musel všechny opustit a odjel na venkov, aby se mu udělalo alespoň trochu lépe. Ale už cítil, že je to nad jeho síly. Přál si, aby zemřel v jeho rodné zemi. Tak tedy odjel do Japonska a strávil tam poslední časy se svou rodinou. Když se ale jednoho večera procházel venku, napadla ho skupina upírů. Neměl dost sil, aby se jim ubránil a za chvíli už jen cítil, jak mu jeden z nich prokousl hrdlo. Jenže nezemřel.... Tedy ne úplně. Stal se jedním z nich.
Nechal si všechny myslet, že je mrtvý. Také chtěl několikrát vystoupit na světlo, ale od toho ho odradil vůdce Tokijského klanu, který ho naučil se ovládat. Není upírem dlouho, ale díky pomoci jednoho z nejstarších upírů na zemi se naučil svůj hlad kontrolovat, i když pořád má hodně času, aby se naučil zase žít. O co popravě ani moc netouží. A tak se rozhodl zemřít. Jen chce naposledy potkat své přátele. A proto je zrovna v NY. Aby zde dokončil svůj život...