Enid Victoria Tremayne
„Trénovat, bojovat, zvítězit, přežít.“


Věk: 16 let
Rasa: Lovec stínů
Bydliště: Institut v New Yorku
Výška: 179 cm
Váha: 67 kg

Výcvik: 3

Úrověn: 4

Zbraně/Schopnosti/Zvláštnosti:

  • Dva rapíry
  • Dvě andělská ostří
  • Adamstová košile (s emblémem vrby na zádech, po Eivor)
  • Znalost run
  • Obourukost
  • Jazyky: angličtina, švédština, latina, chtoniština (jazyk démonů)

Charakter:

Enid je nadprůměrně vysoká dívka a nejspíš ještě o několik centimetrů povyroste. Je vyšší než většina chlapců jejího věku s čímž není velmi spokojená. Nejdřív považovala výšku za výhodu, jako dítě byla drobná a křehká, nesnášela svou fyzickou slabost a přála si být vysoká. Teď je vysoká a nechce být vysoká, člověk by měl dávat pozor na to, co si přeje. Má černé rovné vlasy krátce nad ramena, hrubé struktury, očividně o ně docela nedbá, podle roztřepených suchých konečků. Většinou je jen stáhne do vysokého culíku, aby nepřekážely při boji.
Kdo ji zná z Akademie, pamatoval by si ji s krátkými vlasy "na kluka". Úzký obličej ostrých rysů je doplněný párem černých očí, vzhledově patří spíš do lepšího průměru. Enid má většinou rovný postoj, chodí dlouhými vznešenými kroky a působí elegantním a nezdolným dojmem kovové sochy. Šaty nebo sukně nenosí takřka nikdy, ani na slavnostní události, raději dá přednost společenským kalhotám a košili. Je typická lovkyně stínů, věčně v černém a alespoň svoji adamastovou košili nosí i o volném čase. Nikdo totiž nikdy neví, jestli za rohem není démon. Občas její postoj narušují nervozní tiky, žmouláni okraje trička. Občas se zapomene a mluví sama pro sebe, což může být vtipné pro kolemjdoucí, kterých si nevšimne. Enid je jako počítač, má jen dva stavy, zapnuto plná pohotovost a vypnuto plná neohrabanost a nepozornost.
Také se zajímá o runy prakticky i teoreticky, o jejich funkci a původu moci (bere runa andělskou moc jako andělská ostří a nebo pochází z moci lovců?).
Enid je inteligentní, logická, mlčenlivá a ctižádostivá. I přes svoji tvrdou výchovu má spíše tendenci přemýšlet nad rozkazy a v posudku z Akademie má napsáno, že několikrát ignorovala rozkaz, který neschvalovala, na čemž má stejně tak svůj díl i puberta. Což jí způsobovalo velké potíže, protože ve světě Lovců stínů se kritické myšlení nenosí, natož knihomolné sklony.
Má strach ze slabosti a z chyb. Nemyslí si, že chyby jsou užitečné. Velcí vojevůdci se stali velkými, díky schopnosti nedopouštět se chyb. Což je další důsledek vyrůstání bez matky a výchovy otce.
Když se dostanete přes skořápku "Ano, pane. Ne, pane..." najedete volnomyšlenkářské jádro, Enid je v duchu idealistka s mnoha kontroverzními názory a kreativními návrhy řešení, intelektuální vášní. Enid je rozhodně řešitel problémů, není nejvhodnější osoba, které byste se měli vyzpovídat. Na rozdíl od mnohých jiných Lovců stínů se nevyžívá v boji, i když v něm vyniká, nerada někomu zbytečně ubližuje. Podporuje svého otce v politické kariéře, ale krotí jeho sny o její politické angažovanosti v budoucnu.
Kdyby jste z ní teď vymámili, co by si přála mít, řekla by, že chce parabatai. Upřímně doufá, že ho najde. Čím dál tím více přemýšlí, že by se chtěla stát Železnou sestrou, raději věci vytváří než ničí. Poslední dvě léta pracovala jako výpomoc v obchodu se zbraněmi v Idris. Pochopitelně má strach, že by nemusela přežít obřad Železných sester. Také toho neví moc o životě v řádu a nemá tušení, jestli je pro ni ideální.
Celá situace s vílami je pro ni o to těžší, kvůli dědictví Sjögrenů, utěšuje se tím, že není alespoň tak namáhavá, jako pro Leifa, Felixe a Ingemay Sjögrenovi. Sama si myslí, že je to docela hloupá situace, která se měla vyřešit diplomaticky. Ačkoliv ještě nikdy nepřišla do styku s vílami. Pochopitelně v těchto dobách je i Enid některými Lovci opovrhovaná, vzhledem ke svými rodinným konexím s vílami. Zároveň je opovrhovaná některými podsvěťany za spojení s Noahem Tremaynem, proslulým svou krutostí v zabíjení především upírů. Jinak je Enid poněkud typicky nadřazená nad podsvěťany a civily, jako většina lovců, nebo ještě lépe blahosklonná.
V Akademii měla problémy se začleněním do kolektivu, protože vyrůstala jen sama s otcem a starou služebnou, neumí komunikovat s vrstevníky. Nenašla si žádné přátele, zaměřila se spíš na výcvik a spolužáci ji brzy začali považovat za snobskou a odtažitou. Bydlela se svojí sestřenicí Phoebe, ale ani s ní neměla blízký vztah, díky jejich odlišným osobnostem. Často má pocit, že musí všechny problémy jiných lidí vyřešit, trpí trochu mesiášským komplexem, navíc si to řešení představuje hrozně jednoduše a neumí se vcítit do situace jiných lidí, zvlášť pokud mají nějaké vztahové nebo emoční problémy, kterým nerozumí. Sama má problémy se svými emocemi, potlačuje je až se nakupí a vybuchnou jako natlakovaný hrnec. Nikomu se nesvěřuje, někdy je moc důvěřivá a tak zranitelná. V souvislosti s tím měla i problém v Akademii, když spolužačce něco řekla a do rána tajemství věděla celá škola, včetně učitelů. Právě díky těmto problémům si tak přeje parabatai a moc si to idealizuje.
Často si idealizuje lidi, které má ráda, včetně její krátké intimní známosti, než opustila Akademii před několika měsíci a onoho drbu na celé škole, který s tím souvisel.
Občas něco zbrkle plácne, ani to tak nemyslí a musí se zdlouhavě omlouvat. Také má občas problém přečíst situaci, kdy má mlčet a kdy něco říct. Pak řekne něco nevhodného, případně něco co docela zničí vyjednávání. Někdy se nechá unést emocemi, jako když někdo označil návrh jejího otce na reformu Spolku za šílenost a Benedicta za blázna. Z toho byl souboj na meče.

Minulost: 

Astrid, matka Enid, patřila do první generace dívek, které získaly stejný výcvik, jako chlapci. Ve dvanácti letech byla poslána do Akademie, kde se seznámila jednak se svým bratrancem (synem Davida) Noahem, Benedictem Whitworthem a také Valentinem Morgensternem. Z počátku sympatizovala s jeho názory, ale byla příliš mladá a Valentine ji nepřijal do Kruhu. Ne tak Noaha, ktery byl o čtyři roky starší. Členem Kruhu byl věrně až do jeho konce. Chtěl Tremaynům navrátit slávu a čest. Po porážce Kruhu mu byly odebrány runy, byl vyhoštěn z Alicante a světa stínů. Benedict byl o rok mladší než Astrid, ale zato zarputilý odpůrce Valentina a všeho co s ním souviselo, idealistický a laskavý. Veškeré sympatie k Valentinovi Morgensternovi, byly definitivně rozptýleny po zavraždění její matky Eivor, prarodičů Saule (roz. Kronbergs) a Espena Sjögrenovi. Rodina Sjögrenových měla po celé generace blízké vztahy s vílami Slunečního dvora, někteří tvrdí, že jsou s nimi pokrevně spřízněni, všichni členové rodiny odmítají zvěsti o jakýchkoli jiných, než-li profesionalních vztazích. Vzhledem ke všem předešlým okolnostem byly Sjögrenovi značně nepříjmení Kruhu. V době útoku ve Stockholmu, byl Gregory na jednání v Idris a proto přežil.
Na jaře 1998 se vzali Astrid a Benedict a 29. Října 2001 se narodila Enid. Po dohodě dostala příjmení matky, protože je poslední z Tremaynů, kdežto Benedict má mladšího bratra Thomase a sestru Jane, jejichž děti mohou nést jméno Whitworth. Respektive Thomas má dcery Celeste (1997) a Phoebe (2001).
Když byly Enid dva roky, přestěhovala se s rodiči do malého institutu v Aberdeenu. Bývalý vedoucí zemřel v hlavním salonku ve věku 97 let. Astrid pověřili vedením institutu namísto zemřelého Ephraima Holbrooka. Aberdeenský institut obývala také stará civilní paní obdařená zrakem, poslední z rodiny sloužících v Aberdeenu. Paní Agnes Ewingové bylo 71 let, když Tremaynovi převzali institut. Stala se chůvou Enid, nebo spíš náhradní babičkou. Její prarodiče z otcovy strany John a Yvainne žili v Idris a její děda z matčiny strany žil i po smrti Eivor ve Stockholmu.
Po útoku na Londýnský institut Sebastiana Morgensterna v roce 2007, byla Astrid povolána do Londýna. Benedicta, Enid a Agnes evakuovali do Idris. Po skončení vyšetřování v Londýně se Astrid vrátila na krátko do Aberdeenu. Institut byl mezitím napaden jedním z důstojníků Sebastiana, Astrid zemřela při souboji se svým otcem Gregorym, který byl změněn v Temného lovce při útoku na Stockholm.
Aberdeenský institut byl vypálen a nemohl být dále obýván, proto se po válce Benedict, Enid i s Agnes přestěhovali do Bostonského institutu.
Enidin otec Benedict se po smrti Astrid změnil, stal se přísným, chladným a vzdaleným. Domníval se, že svět lovců stínů je příliš krutý pro Enid, dokonce krátce uvažoval, že ji pošle do nějaké civilní rodiny. Nakonec uznal, že se tomu nemůže vyhnout, narodila se jako lovkyně stínů a tak to je. V roce 2011 zemřela Agnes ve spánku, naštěstí ji nenašla Enid, ale Benedict.
Začal se více angažovat v politice, sestavovat reformu Spolku, která bohužel neměla podporu. Byla označená za utopistickou a hloupou.
"Trénovat" začala v osmi letech s kordem, pokud se dá považovat výuka starou civilní hospodyní za trénink. Jejímu otci to tak stačilo do deseti, než sám převzal její vzdělávání, aby prý byla v Akademii napřed. Brzy si všimnul, že Enid je skoro jedno, jestli drží kord v pravé nebo levé ruce a do Akademie ji poslal s doporučením učitelům pro výuku se dvěma meči. Pochopitelně se každý musí naučit nejdřív bojovat jedním mečem a pak až dvěma. Ve dvanácti začala etapa nečekaného růstu a Enid přešla z kordu na rapír.
Enid získala první runu v jedenácti letech, krátce na to ji Benedict poslal do Akademie. Na Akademii měla kurzy chtoništiny navíc, takže je řekněme středně pokročilá, stejně jako v latině. Rodným jazykem je angličtina, kromě toho mluví plynně švédsky, jak ji naučila matka, než zemřela.
Věděla co po ní otec chce, trénovat, bojovat, zvítězit, přežít, jakoby se to stalo jejím mottem už od doby, co zemřela matka. Nevzpomíná si, že by si s ní otec hrál, jen ji více či méně pobízel k pilování bojových dovedností a často citoval Umění války.

Záměrný chaos je lest,
odvážná zbabělost je tah,
udatná slabost je zdání. 

Říkával skoro na vše, Enid měla často pocit, že je spíš ve šlechtitelském programu, za účelem výcviku a zkoušení lepších lovců stínů. Nedá se říct, že by otce neměla ráda, ale celý její život prostupuje pocit, že nikdy nebude dost dobrá, má vztek, protože nikdo nemůže splnit očekávání Benedicta. Má vztek protože by měl raději syna. Díky tomu je jejich vztah odměřený a formální. Poslední dva roky pracovala na letní brigádě v prodejně zbraní v Idris. Před několika měsíci ukončila výcvik v Akademii a vrátila se do Bostonu za otcem.
Boston již není bezpečný, díky ohrožení ze strany mutantů, četným útokům na Lovce stínů i civily. Benedicta odvolali do Idris a Enid se, zděšena z myšlenky na bydlení s celým klanem Whitworthů, rozhodla přistoupit na nabídku newyorského institutu.