Nefilim

“Facilis descensus Averno”

Lovci
stínů

Bojovníci a strážci zákona. Jejich úlohou je dohlížet a udržet mír ve Stínovém světě a střežit ho před světským. 

Železné sestry

Železné sestry jsou považovány za ženské protějšky Mlčenlivých bratrů, i když více odloučené. Vytvářejí zbraně pro svůj druh. 

Mlčenliví bratři

Mlčenliví bratři jsou mocná komunita mužských lovců stínů v Tichém městě  v ústraní, slouží jako archiváři a zdravotníci.

Charakteristika

Napůl potomci člověka a anděla Raziela. Jsou to pozemští bojovníci, které ustanovil anděl Raziel. Jejich úlohou je především dohlížet a kontrolovat nejen démony, ale i nadpřirozené bytosti zrozené z jejich přítomnosti. Ke zlepšení svých schopností si na tělo vypalují runy. Nejsou magickými bytostmi a magii nevytváří – pouze zacházejí s předměty z ní vyrobené. 

Lovcem stínů se můžete narodit anebo se jím stát po napití z Poháru smrti.  

Cílem nefilim je bojovat a pro jednou skončit mor démonů na Zemi. Jsou vysíláni po celém světě, aby bojovali proti hordám démonů. Boj pokračuje i po smrti, kdy se jejich kosti a popel používají k ochraně Citadel a Města z kostí, protože kosti lovců stínů jsou silnou ochranou k opevnění důležitých budov a dodávají energii mlčenlivým bratřím.

Vznik a historie

Před tisíci lety, krátce po roce 1000 nl, byla Země napadena hordami démonů. V dobách, kdy započaly Křížové výpravy poprvé začaly, vyvolal křižák jménem Jonathan anděla Raziela, ačkoli mnozí věřili, že to byl čaroděj, který opravdu vyvolal anděla. Jonathan prosil Raziela, aby pomohl zachránit lidstvo od démonů. Když anděl viděl upřímnost a ušlechtilost svého přání, vyhověl mu a smíchal v Poháru smrti svou krev s Jonathanovou, což je směs, kterou nechal Jonathanovi pít. Raziel pak dal Jonathanovi další dva nástroje smrti, šedou knihu a vhodné jméno Shadowhunter jako symbol jeho transformace.

Brzy z pohárku pilo více mužů a žen a stali se samotnými nefilimskými bojovníky. Brzy se stali známými jako lovci stínů, podle Jonathana, prvního svého druhu. Jejich děti a děti jejich dětí zdědily andělskou krev rodičů a staly se též neflim.

Z nějakého důvodu, nezveřejněné v tomto bodě, je rok 1234 mezi lovci stínů významné datum: spolu s mottem Nephilim je datum zapsáno na základě sochy u vchodu do Tichého města v New Yorku. 11. a 13. století jsou také uváděna Shadowhunterovým kodexem jako začátek a vrchol propagace rasy Nephilimů, když hledali a přijímali nové členy po smrti prvních Shadowhunterů, a dva Časové body poukázaly na to, že když bylo napsáno první vydání Kodexu, první byl čas daný v předpokladu, že Kodex byl napsán Jonathanem Shadowhunterem, a druhé odhady založené na moderních technikách výzkumu a datování.

Idris se nachází mezi hranicemi Německa a Francie. Hlavním městem mu je Alicante, také známé jako Skleněné město nebo Město ze skla. Zde sídlí Rada a několik rodin lovců stínů zde přebývá. Město se nachází v mělkém údolí, které rozděluje řeka. Alicante se tyčí na jedné straně prudkého kopce a rezidence na vrcholu druhého. Od řeky byly vykopány kanály, z nichž největší je Princewater Canal. Podle tradice, Podsvěťanům je dovoleno vstoupit do města pouze skrz jeho severní bránu.
 

Vznik a historie

V 1872, Shadowhunters podepsal první Accords, se stávat prvním krokem v mírových jednáních s Downworld populací.

V roce 1878 čelili Shadowhunters z londýnského institutu Magisterovi a jeho hodinové armádě, jejímž záměrem bylo vytvořit impozantní novou rasu napůl Nephilim, napůl démonských bytostí, s první svého druhu, Tessa Gray, schopnou několika nepoznatelných schopnosti – jednou z nich byla moc změnit, když je démonovým rodičem Eidolon. Jeho plán však byl zmařen spojeným úsilím několika členů londýnského enklávy a čaroděje Magnuse Baneho.

Byly chvíle, kdy některé, ne-li většina, nefilimských žen nebyly bojovníky; obvykle byli odsouzeni k domácím povinnostem, jako je vaření a pěstování současné a budoucí generace mladých Shadowhunterů doma. Zatímco v průběhu let existovaly ženy bojovnice a je známo, že v Clave byly vždy ženy – ovládající runy, vyrábějící zbraně, vyučující Killing Arts – ale jen několik z nich byli válečníci, ti s výjimečnými schopnostmi, kteří museli bojovat o výcvik. Na konci 20. let to byla generace, která zahrnovala Maryse Lightwoodovou a Jocelyn Frayovou, to byla první, kde byly všechny ženy vyškoleny, aby se spolu s muži staly válečníky Shadowhunterů.

V roce 1991 došlo při podpisu devátých dohod k velké tragédii zvané Povstání. Skupina disidentů volala Circle a vedl o Valentine Morgenstern zvažoval Clave a Covenant zastaralý a potřebovat reformu. Obhajovali a potvrdili své přesvědčení, že musí zvýšit svůj počet otočením více světských bytostí s Mortal Cupem a že musí být znovu sjednoceni a zvednuti v náručí především proti Downworlders.

Během podpisu plánovali porazit ošetřující neozbrojené Downworlders, stejně jako Shadowhunters, kteří by Downworlders bránili a bránili. Zatímco je zastavili a čelili zesílení Downworlderu, všichni byli informováni a připraveni Valentýnkou manželkou Jocelynem a bývalým parabatem Lukem, přesto došlo k několika obětem. Přes snahy Kruhu byly smlouvy uzavřeny.

V roce 2007 se Valentýn vrátil a plánoval zničit současný závod Shadowhunterů, alespoň těch, kteří by jeho návrhu na změnu odmítli, a konečně obnovil jejich čísla tím, že znovu osloví anděla Raziela. Zavolal démonickou armádu, postavil je na Alicante a proběhla velká bitva, označovaná jako smrtelná válka, která opět skončila smrtí na obou stranách. Valentine byl nakonec poražen, přiveden samotným Razielem.

Po jeho smrti se však za ním ujal jeho syn Sebastian Morgenstern, i když šel jinou cestou. S pomocí Lilith, Sebastian plánoval zahájit válku s cílem zvýšit peklo a vládnout lidskému světu s jeho armádou Endarkened Shadowhunters, zkorumpovanou Lilithovou krví a Pekelným pohárem. Sebastian otočil velké množství neochotných Nephilimů a zabil ještě více během invaze Idrisů, která byla označována jako Temná válka. Zatímco Sebastian byl nakonec poražen, bylo příliš pozdě, protože velká většina Shadowhunterů shromážděných v Alicante již byla zabita.

Aby zachránil svou populaci, Clave se rozhodl znovu otevřít Akademii a najmout další světské bytosti pro Nanebevstoupení Páně.

Také za zradu spravedlivého lidu za války donutili Shadowhunters smlouvu se Seelie Court, že vinaři vyplácejí náhrady za škody způsobené Nephilimovi a Praetoru Lupusovi a že už nebudou existovat fey válečníci nebo armády, že kdokoli z nich viděl nesoucí zbraně, bez souhlasu Clave, může a bude legálně zabit. Tyto termíny přitahovaly hněv svého druhu a tvrdou kritiku a odsouzení zástupcem rady Warlocka Magnuse Banee; nicméně, víly lhostejně přijímané. Jejich dohoda se stala známou jako studený mír.

Politika

“Sed lex, dur lex.”

Zákon je tvrdý, ale je to zákon.

Spolek je společný název politického těla všech aktivních nefilim. Lovci stínů se stanou členy Spolku po dosažení dospělosti ve věku osmnácti let, když se rozhodnou prohlásit svou věrnost Spolku. Členové Spolku mají právo přispívat na diskusi o jakémkoli případu Spolku. Zachovávají a interpretují zákon a mají právo rozhodnout o důležitých záležitostech. 

Inkvizitor

Inkvizitor je vysoce postavený úředník Spolku, který vyšetřuje nefilim pro Spolek a zjišťuje, že neporušili Úmluvu, nebo Dohody. Inkvizitor obvykle působí jako stíhací právník na zkouškách lovců stínů a je tedy spolu s Mlčenlivými bratry oprávněn používat Meč Duší, aby z lovců vynutil pravdu. Inkvizitor se může také rozhodnout, doporučit nebo požadovat trest, i když vyžadují schválení Radou. Inkvizitor nosí šedou róbu, když se věnuje svým povinnostem, aby se odlišil.

Konzul

Konzul je nejvyšší jmenovaný úředník Rady. Konzul má malou výkonnou moc, ale předsedá Radě. Rada může zastupovat ve větší míře Spolek při rozhodování. Každý konzul je v Radě zvolen do funkce, přičemž předchozí konzul má často pravdu, kdo bude jejich nástupcem, doporučuje nebo nesouhlasí s nominací. Tento termín trvá deset let, i když mohou být vyřazeni z funkce hlasováním. Konzul na sobě obléká obřadní šaty, případně slavnostní červené, dle tradice.

Rada

Rada je řídícím orgánem Spolku. Navrhují zákony, známé jako Úmluva, které musí lovci stínů a podsvěťané dodržovat. Rada také podepisuje Dohody a řídí rozhodnutí mezi lovci stínů a podsvěťany. Místní Konklávy/Podspolky si vybírají zástupce, kteří sedí v Radě a řeší otázky, které nejsou tak velké, aby se musel zapojovat celý Spolek. Enklávy se mohou samy rozhodnout, jak jmenovat své zástupce Rady. Většinou se to uskutečňuje hlasováním.

Konklávy

Spolek je rozdělen na menší skupiny v různých zemích a městech světa: enklávy ve většině světa a konklávy v Americe a Austrálii. Tyto regionální skupiny jsou pak místně vedeny osobami, které jsou pověřeny každým Institutem; hlava je také zástupcem Enklávu v Radě a každý aktivní lovec s bydlištěm v oblasti pod jejich pravomocí se jim zodpovídá. Tyto místní enklávy koordinují své vlastní místní rozhodovací a organizační struktury, které považují za vhodné, přestože Spolek může v některých případech stále zasahovat.

Mladí lovci, kteří jsou osiřelí, nebo jejichž rodiče opustili Spolek, jsou požádáni každých šest let, zda se chtějí připojit ke Spolku a stát se lovcem stínů. Celkem tedy třikrát, pokud i tak odmítnou, zůstanou samotní a bez kontaktu se Spolkem. Během osmnácti let může dítě jít do kteréhokoli Institutu a požádat o trénink.

Spolek v historii

Konzulové

16. století

Liang Kong Tsai 1502-1512
Uther Lengthorn 1570-1582
Barrian Lengthorn 1582-1588

17. století

Helge Michael Sjögren 1631-1641
Gaudreit Lengthorn 1671-1681
Gilcolm Fairlaw 1681-1691
William Newdegate 1691-1711

18. století

Henry Newdegate 1711-1719
Alexander Newdegate 1719-1729
Mark Newdegate 1729-1736
Guang Fu Tsai 1736-1739
Suleiman Kanuni 1759-1766

19. století

Jonathan Fairlaw 1829-1839
Gervasius Tremayne 1839-1854
Roderick Morgenstern 1854-1864
Josiah Wayland 1868-1878
Charlotte Fairchild 1878-1898
George Hawkstone 1898-1912

20. století

Genevieve Fairlaw 1941-1947
Shen Li Tsai 1947-1957
James Hawkstone 1957-1966
Abraham Hawkstone 1966 – 1978

21. století

Yasmine Elderhood 2018 – 20xx

16. století



17. století




18. století

Asad Chaudhury 1705-1712
Hector Lengthorn 1712-1723
Oleg Fairlaw 1730-1735
Yvonne Rougerenard 1792 – 1797
Ysabella Grunwald (neé Lengthorn) 1797-1807

19. století

? Dearborn 1807-1817
Victor Tremayne 1817-1823
Zachariah Woodwinter 1864-1874
Victor Whitlaw 1874-1884

20. století

? Bridgestock 1903-1912
Aabharana Chakrabarti 1912-1922
Jonathan Hawkstone 1963 – 1973
Francis Hawkstone 1973 -1979

21. století

Mikael Rougerenard 2013 – 20xx

Život

Většina lovců stínů stráví své mladí jako bojovníci. Výjimkou je, když se nefilim připojí k jednomu ze dvou klášterních řádů: mlčenliví bratři a železné sestry. Mlčenliví bratři sídlí v Tichém městě a slouží jako strážci jejich tradic a vědomostí; slouží též jako jejich knihovníci, vědci a příležitostní lékaři. Železné sestry, které sídlí v Adamasové Citadele v Idris, navrhují a kovají zbraně; jsou strážkyněmi adamasu, kovu, který jim dal Raziel a ze kterého vyrábí stély a andělská ostří.

Narození

Na novorozence nefilim jsou uvalena kouzla, která chrání jejich mysl před démonickými vlivy. Tyto rituály chrání novorozence před démonickými vizemi a posednutími, jelikož bez run jsou jinak velmi zranitelní. Technicky je rituál nezbytný pouze pro ty, kterým hrozí, že se na ně démoni zaměří, takže novorozenci s krví nefilim, kteří jsou neoznačení runami a vychovaní mezi civily, aniž by někdo věděl o jejich původu, zůstanou nedotčeni, minimálně nedostatkem kouzla. Rituály provádí mlčenlivý bratr a železná sestra sestra.

Krev lovců stínů je převážně dominantní. V případech míšení krve s civily a vlkodlaky se tak narodí vždy lovec stínů, ovšem v následujících generacích se může andělská krev v rodu snižovat a tito nefilim jsou slabší. Zvláštním případem jsou situace, kdy jeden z rodičů je vílou – u se dítěte mohou projevit některé vílí vlastnosti nebo atributy. Kupříkladu špičaté uši, citlivost na železo a špatná snášenlivost run. Druhým, extrémně vzácným případem, je rodič démon, jako tomu bylo v případě Tessy Gray, která přežila tuto mutaci jako jediná. Potomci démonů a nefilim se rodí totiž mrtví. Když budou mít tito kříženci potomky, stopa po vílích atributech a krvi se bude buď každou generací pomalu snižovat, nebo úplně zmizí.

Povznesení

Povznesení je proces, kterým se civilové stávají lovci stínů pitím z Poháru smrti. Tato možnost je otevřena partnerům a adoptivním dětem lovců stínů a v ojedinělých případech i dalším civilům, kteří mají vrozený Zrak, a kteří mají zájem nebo byli vybráni, aby se lovci stínů stali. Ačkoli vzácný, pohár byl zvyklý na vytvoření více Shadowhunters skrz ta léta, když jejich pozice a populace byly vyčerpány. Mundané, kteří vystoupí, aby se stali Shadowhunterem, si pak mohou vybrat a předložit své vlastní Shadowhunterovo příjmení ke schválení, nebo si prostě vybrat z některého ze starých zaniklých nephilimských jmen (jména, která již několik let nemají živé nebo aktivní držitele).

Pití z Mortal Cupu však bylo nebezpečné a ne vždy fungovalo. Vyžaduje to zvláštní sílu a odolnost a musí být důkladně testovány, takže většina z nich nikdy přežije. Dospělí, zejména „netrénovaní a nehodní“, mohou být tímto procesem zcela ovlivněni nebo mohou být přímo zabiti, a většinou pracují na dětech; v jednom okamžiku Rada zvážila snížení věku dohody na Nanebevstoupení Páně na dvanáct nebo čtrnáct.

Kvůli rizikům je třeba podat žádost a odvolat se na Clave, a musí se před schválením hodnotit a zvažovat nejméně tři měsíce, během nichž by se světský měl učit, aby se dozvěděl o Shadowhunterově kultuře.

Když byl pohár ztracen a věřilo se, že bude zničen na konci 20. století, Nephilim věřil, že vzestup se už nikdy nestane, dokud nebude nalezen a obnoven téměř o dvě desetiletí později. Po Temné válce v roce 2007 se Clave zoufalá pro nové Shadowhuntery poté, co byla vyčerpána jejich čísla, a znovu otevřeli Akademii pro nové rekruty, mezi něž patří světští obyvatelé, kteří byli přeměněni na nové Shadowhunters prostřednictvím Nanebevstoupení. 

Runy

Shadowhunters dostaly runy Angel Raziel, všechny obsažené v Knize smlouvy a zkopírovány do šedé knihy. Tyto runy neboli Marks jsou aplikovány na kůži Shadowhunters a poskytují různé efekty a schopnosti. Clary Fray, Shadowhunter s výjimečným množstvím andělské krve, se ocitá schopna „vytvořit“ nové runy nebo si vzpomenout na ty, které jim Raziel nedal.

Když je mladý Shadowhunter připraven zahájit formální výcvik, obvykle kolem deseti let, obdrží první runu, obvykle runu Voyance, při slavnostním ceremoniálu provedeném Silent Brothers. V některých případech, jako když se dítě bývalého Nephilimu rozhodlo vstoupit do svých řad v pozdějším věku, obdrží tyto runy o několik let později; dalším zvláštním případem je přijetí jiné značky, než co se obvykle dává první, když je dítě slabé nebo nemocné.

                              Parabatai
                              Parabatai je termín pro dva Shadowhuntery, kteří spolu bojují. Tito Shadowhunters jsou partneři a jsou si zvlášť blízcí. Shadowhunters mají možnost zvolit si své parabatai před tím, než jim bude 18, poté bude mít tato možnost již k dispozici; ve skutečnosti je u Nephilimů parabatais docela neobvyklé.

                             Runy natažené parabatyi jsou silnější než runy, které používá jiný. Také existují některé runy, které mohou použít pouze parabatai, protože čerpají z dvojí síly parabatai. Je zakázáno, aby se dva parabatai zamilovali jeden do druhého. Pokud k tomu dojde, budou odděleny. Většina Shadowhunterů nemá parabatai, takže nejsou příliš běžní. V životě Shadowhunters mohou mít jen jednoho parabatai, i když jeho partner zemře.

Protože krev Nephilim je převážně dominantní, pokud má Shadowhunter děti s jakýmkoli druhem, budou jejich dětmi stále Nephilim. Zvláštním případem je situace, kdy jeden z rodičů je čárkou, kdy se u dítěte mohou projevit některé jeho vlastnosti nebo atributy a démon, jako je Tessa Gray, je to velmi vzácné, protože dítě Shadowhunters a démoni jsou obvykle mrtví. Když budou mít poloviční plemena děti, stopa ostatních druhů se bude buď generací pomalu snižovat, nebo úplně zmizí.

Trénink

Shadowhunters mohou být školeni ve velmi malém věku, jejich rodiči nebo jinými mentory a opatrovníky. Někteří stínoví lovci mohou trénovat na akademii v Idrisu nebo na ústavech v jiných částech světa.

Děti Shadowhunterů, ať už biologických nebo adoptivních, se obvykle mohou rozhodnout, že se stanou Shadowhunters, když jim bude asi deset. Mohou také odmítnout a v rodině Shadowhunterů to kdysi znamenalo, že dítě bylo posláno pryč, ale pravidla se od té doby změnila. Nanebevstoupení by pak bylo otevřeno nezařazenému, adoptovanému dítěti.

Po ukončení výcviku se obvykle a tradičně očekává, že Shadowhunters cestují do jiných institutů, aby se dozvěděli o jiných nefilimských kulturách. 

Mise

Shadowhunters používá různé druhy zbraní a vybavení. Většina z těchto zbraní je vyrobena z materiálů schopných zabíjet démony, některé využívají adamů kovaných železnými sestrami.

Nejpoužívanější jsou čepele serafu, primární zbraně Nephilimů, vyrobené z adamů a vyzývají sílu andělského jména k přístupu k moci čepele. Kromě čepelí serafu se někteří Shadowhunters rozhodnou mít speciální zbraň, jako jsou meče, luky a šípy a mnoho dalších.

Nephilim mají také zařízení, jako je Senzor a Portál, které usnadňují jejich úkoly. Každý druh je vůči určitému prvku slabý. Požehnané železo je účinné proti víly, stříbrnému prášku a kulkám proti lycanthropům, svaté vodě a jiným náboženským symbolům proti upírům a démoni jsou obecně náchylní k poškození andělskými zbraněmi atd.

Víra

Nephilimové se neřídí žádnému světskému náboženství, protože se spojili s každým světským systémem víry. Také jednotliví stínoví lovci mohou věřit tomu, co si vyberou. Někteří stínoví lovci vidí svůj vlastní životní styl a víru jako samostatné náboženství. Hlavně mají své vlastní přesvědčení o andělech, démonech, nebi a pekle a uctívají anděla Raziela jako svého tvůrce. Nephilimové přesto uznávají pravdy ve světských náboženstvích, mytologiích, příbězích a legendách a často to integrují do svých skutečných světových znalostí.

Každé světské náboženství si také částečně uvědomuje probíhající boj proti démonům, kteří byli zasaženi samotnou inkvizicí. Protože však světští obyvatelé nebyli schopni bojovat proti démonům, pouze začlenili svou existenci a boj proti nim metodicky do systémů víry jako různé zlé entity. Jejich vůdci se místo toho rozhodli pomáhat tím, že pomáhají Nephilimům, kteří jsou připraveni bojovat s démony, v jejich misi, pokud se Shadowhunters nezachytí jediného náboženství.

Byly navázány kontakty a vztahy mezi Nephilimem a mystickými řády hlavních světových náboženství, s malou skupinou vybraných vůdců, kteří jednali jako zástupci každého náboženství, a podepsali tajné smlouvy, které slibují neustálé poskytování rájů a zbraní pro Shadowhunters výměnou pro ochranu. Jejich konec dohody je podporován tím, že umožňuje Nephilimům přístup k různým náboženským komunitám, svatým budovám nebo místům uctívání jako ráje, nebo pro jejich četné skryté mezipaměti nebo zásoby svatých nástrojů a zařízení pro použití Shadowhunter, z nichž nejstarší je řekl, aby byl v Basilica di Sant’Ambrogio v Miláně a datoval se před více než pěti sty lety.

Oslavy a svátky

Zatímco většina Shadowhunterů se obvykle nepodílí na tradičních náboženských nebo kulturních tradičních oslavách nebo svátcích, jako jsou Vánoce nebo Den díkůvzdání, a nepozorují je, některé ji přijaly jako zvyk, i když bez náboženského významu pro světské. 

Manželství

“Rituál je převzat ze Šalomounovy písně.” “Postav mě jako pečeť na tvé srdce, jako pečeť na tvé paži: láska je silná jako smrt.”
Barva manželství je zlatá. Ženy Shadowhunter obecně nosí zlaté šaty a černé slavnostní výstroj označené zlatými runami pro muže. Sňatky se často dělají v The Accords Hall v Alicante. Po uzavření manželství se vrátí rodinný prsten, který byl ženě poskytnut na základě návrhu a závazku. Stínští lovci se pak navzájem označují trvalými runami lásky a odhodlání nad svým srdcem a paží, což znamená, že si navzájem lásku a oddanost dávají.

Manželství osob stejného pohlaví je v Idrisu také uznáno, když je uzavřeno v zemi, kde je manželství osob stejného pohlaví legální.

Vztahy s světskými bytostmi a jakýmkoli jiným druhem, než je druh Nephilim, jsou Clave obecně pokládány dolů. Ve skutečnosti je manželství s světskými obyvateli zakázáno. Shadowhunters však mohou být s Downworlders; prostě nemohou být oddáni v obřadu Shadowhunter, protože Downworlders nemohou nést runu, která je součástí tohoto obřadu. Jsou povoleny i jiné formy sňatku s Downworlders, jako jsou církevní svatby, handfasting, ceremonie obřadů, ačkoli některé z nich ostatní Shadowhunters obecně neuznávají.

Aby se mohl oženit s pozemským, musí stínový lovec opustit Clave a stát se světským, zbaveným svých známek. Pro ty, kteří opouštějí Clave, existují tři pravidla. Nejprve musí Stínový lovec přerušit kontakt se všemi Stínovými lovci, které kdy znal, dokonce is jejich vlastní rodinou. Za druhé, nemohou požádat Clave o pomoc. A zatřetí, Clave si stále může nárokovat své děti, přičemž si mohou své děti uvědomit o své linii a bude jim nabídnuto, že se stanou stínovými lovci každých šest let, dokud jim nebude osmnáct.

Tomu se však lze vyhnout, pokud budoucí milenec vystoupí na Shadowhunter.

Během prvních dnů Nephilimu, kdy byl nábor a posilování jejich počtu prioritou, bylo podporováno sňatkování světských obyvatel. Poté, co se populace Shadowhunterů ustálila, však Clave 1400s zrušila schopnost hlav Ústavu vytvářet nové Shadowhunters bez souhlasu; protože nebyl poskytnut žádný systém pro hodnocení, většina žádostí poté byla zamítnuta. Sňatek s světskými obyvatelstvem byl Radou zcela zakázán v roce 1599, na vrcholu Schism a Hunts, během nichž se Nephilim stal více izolovaným od světských. Tato izolace zůstala a pokračovala a dokonce formovala vztah Nephilimů s světskými, a to i po generacích. V 1804, zákon zakazovat manželství byl zrušen; nicméně, zatímco manželství je ještě zakázané, metoda Nanebevstoupení byla alespoň vyvinuta.

Tresty

Když se prokáže vina za porušení jejich důležitých zákonů, mohou být Shadowhunters zbaveni svých známek. To se většinou děje, když se Shadowhunter rozhodne opustit Clave, aby se oženil se světským, a stal se jedním z nich. Dalším aktem zrady k přijetí tohoto trestu je setkávání se s démony; tento závažný čin může být dokonce doprovázen násilnou přeměnou porušovatele na opuštěnou světskou bytost, jakož i odstraněním známek rodiny a odstraněním jejich příjmení a záznamů z historie Nephilimů. 

Smrt

Shadowhunters často umírají mladí, protože jejich boj proti démonům mnohé z nich v bitvě zabil. Tradiční barva smutku u Nephilimů je bílá, na rozdíl od typických černých světských, což je jejich barva boje, jejich oblečení a červená pro runy.

Ke cti smrti Shadowhunterové je většina z nich spálena a jejich ostatky jsou později pohřbeny. Ti, kteří umírají v Idrisu, jsou tradičně pohřbeni ve své nekropoli před zdmi Alicante, kde většina starých rodin Shadowhunterů má nejen hrobové spiknutí, ale i velké rodinné hrobky a mauzoleum. Ti, kteří zemřou mimo Idris, jsou pohřbeni v ossuáriu, které tvoří úroveň tichého města, i když stále menší než hřbitov v Idrisu, kde jsou vysušená těla spálena a přeměněna na popel používaný k výrobě a posílení jejích mramorových oblouků. Mlčící bratři mají odpovědnost za mrtvé v obou lokalitách. Ti, jejichž smrt se nepovažuje za čestnou, jako jsou sebevraždy, zločinci a příšery, jsou však pohřbeni, celé a nespálené, na jiných místech, například na křižovatce v Idris mimo Brocelindův les.

Během pohřbu, nebo když Shadowhunter zemře s jiným darem, se mluví jejich jméno a slova Ave Atque Vale, převzatá z básně Catulluse, což v latině znamená „krupobití a rozloučení“.

Než se postaví na pohřební hranici, je představeno tělo Shadowhunteru, aby bylo možné mluvit slova smutku a ti, kteří zůstali, mohou zaplatit poslední úctu. Oči mrtvého Shadowhuntera jsou svázány bílým hedvábím a on je položen k odpočinku s rukama zkříženýma na hrudi, v pravé ruce sevřel serafní čepel a opřel se o jeho srdce. Pohřební rituály se liší v závislosti na části světa, ze které Shadowhunter pochází, ale tradičně je zakončena větou z The Odes of Horace: Pulvis et umbra sumus. – „Jsme prach a stíny.“

Idris

Šedá kniha

Zbrojnice

Rodokmeny

Pohár smrti

Razielův
Pohár smrti je jedním ze tří Nástrojů smrti, který dal anděl Raziel Jonathanovi Shadowhunterovi, prvnímu z nefilim. Pohár je zlacený, skleněný kalich vytesaný z adamasu velikosti obyčejné sklenice na víno, i když o něco těžší. Pití z poháru mění civily na lovce stínů. Nicméně pití z poháru má svá rizika a ne vždy funguje. Pohár je nejúčinnější u dětí; u dospělých může buď zabít, nebo mít žádný účinek. Civilové musí být extenzivně testováni a hodnoceni dříve, než mohou pít z poháru a povstát.

Meč Duší

Maellartach
Meč smrti, také známý jako Meč Duší, Maellartach je druhým z Nástrojů smrti. Je držen ve sněmovně Mlčenlivých bratří. Obrovský stříbrný meč s dvojitým ostří je vyrobený z čistého adamasu s komplikovaným designem rozvinutých křídel. Meč Duší je primárně používán k tomu, aby donutil nefilim k vyřknutí pravdy - většinou během „zkoušek mečem“, během níž vhodný soudce, často Mlčenlivý bratr, někdy Konzul nebo Inkvizitor, ovládá meč a umisťuje ho do rukou deponenta.

Jezero Smrti

Jezero Lyn
Zrcadlo smrti, také známé jako Sklo smrti, je ve skutečnosti jezero Lyn v Idris. Je to třetí z Nástrojů smrti, který dal anděl Raziel Jonathanovi Shadowhunterovi, prvnímu z nefilim. Požití vody jezera může být pro lovce stínů jedovaté, ale nemá žádný vliv na podsvěťany. Víly jsou známé tím, že pijí z jezera a říkají, že jim dává opravdovou vizi; věštění, jasnovidectví aj. Lovcům stínů, voda způsobuje halucinace a může je dokonce dohnat k šílenství.

Shadowhunters RPG © 2016 - 2020

Přihlaste se

nebo    

Forgot your details?

Vytvořit postavu