• Alespoň nějaké drobné známky emocí.
    +2 se toto líbí
  • 21.4.2018
    Když se budím, pokaždé dostanu strach, že by mě někdo mohl nahradit. Leč jsem se cítila ohrožená a ustrašená, byla jsem k tomu i neskutečně hloupá a naivní, když jsem se rozhodla Institut opustit. Ke všemu na vlastní pěst a bez pojistky, co by mě dovedla domů. Moje jediné eso v rukávu byla prastará víla, kterou mi opatřil Axel. Je…[Čtěte více]
    +4 se toto líbí
  • Ani nevěděl, kdy se setmělo. Nebo možná rozednilo. Všechny dny se mu slévaly a každý další ho zanechával zoufalejšího a vnitřně prázdnějšího, než ten předchozí. V Institutu se dusil. Všechno mu připomínalo úkoly, které neplní, a dívku, která jej nejspíš nahradila někým jiným.
    Ano, měl ji to za zlé. Nechala ho doufat a potom jej stejně hodila přes…[Čtěte více]
    +3 se toto líbí
  • Nad ránem jsem se vracela do Institutu. Hlídka byla celkem poklidná. Ještě předtím jsem zavítala do upířího baru. Po tom co mi Grace řekla, snažila jsem se najít nějaké informace ohledně upírky, co se prý údajně přátelila s Calebem. Stále se mi tomu nechtělo věřit. Moje mysl si to jednoduše nedokázala představit. Zamilovanej, jo to určitě. Ja…[Čtěte více]
    +1 se toto líbí
  • Přichází na to stejné místo, k výhledu na Brooklynský most. Je na místě přesně 19:40 a jeho společnost se ukáže o deset minut později. Vidí vysokého urostlého tmavovlasého muže, jak táhne Lucianu za zápěstí vedle sebe, a šine si to naproti němu. V klidu se pousměje, opře se o zábradlí a zahleděn na vodu čeká, až k němu dojdou. Muž k němu po chvíli…[Čtěte více]
    se toto líbí
  • Premýšľala ako dostane Jacka preč. Sama už bola dosť unavená a nevedela, ako sa jej podarí dostať do inštitútu, pretože jej dochádzalo síl. Musela sa na neho pozrie a premýšľa ako sa mu to podarilo niečo také urobiť. Nešlo jej vôbec do hlavy, ako to urobil, ale sama pocítila na vlastnej koži, že to bolo aj na ňu moc. Ako si to urobil? Pomyslí si…[Čtěte více]
    se toto líbí
  • Seděl na zadní sedačce hnusného špinavého TAXI vedle civilky. Byl ztracen ve svých myšlenkách. To, co se stalo, vůbec nebylo dobré. Měl si získat důvěru Správce Institutu, místo toho se zapletl do problému. Kdyby nic neudělal, tak by to bylo špatně. A teď je to taky špatně.
    Pohlédl na civilku. Je celkem hezká. Upírka by byla vůbec nádherná. Pijav…[Čtěte více]
    +1 se toto líbí
  • Je neskorá noc a takmer prázdnu ulicu v chudobnejšej štvrti New Yorku osvetľuje len niekoľko pouličných lámp a veľký žiarivý mesiac. Už je celkom zima, Elisa na chrbte cíti studený vetrík. Zapne si koženú bundu a pridá do kroku. Zároveň sa snaží kráčať čo najnehlučnejšie.
    „Už len pár metrov a si moja.“ Pomyslí si. Kráča niekoľko metrov za mladou…[Čtěte více]
    se toto líbí
  • Institut se mi zdá každým dnem prázdnější od chvíle, co mezi nás královna Zimního dvoru pronikla. Ačkoli jsem si to dlouhou dobu nechtěl přiznat, je tomu tak a velmi těžko s tím mohu pohnout, když je mezi Idrisem a Institutem bariéra. Zprávy se k nám dostávají pozdě a kdoví, jak mohou být přibarvené pomocí vílí magie nebo nedůvěryhodných a neověře…[Čtěte více]
    +2 se toto líbí
  • Teprve pár dní uběhlo od schůze a mně to připadá jako věčnost. Nesmím na hlídky a tak jedinou náplní mého dne jsou tréninky. Od rána do večera vybíhám patra v institutu nahoru dolů, buším do pytlů, vrhám noži a snažím se dohnat všechny mezery, kvůli kterým mám hlídky zakázaný.

    Běžím v parku už přes půl hodinu v kuse a stejně ten vztek ze seb…[Čtěte více]

    se toto líbí
  • Rychlým krokem, jehož zvuk protíná vzduch v chodbě, přicházím ke svému pokoji a prudce beru za kliku dveří. Další mizerná hlídka a znovu zničené oblečení. Rozepínám si bundu s natrženým rukávem u ramene a odhazuji ji na podlahu. Démoní krev bude asi moje nová vůně. To je odporný. Svlékám ze sebe kalhoty, jejichž pravá část je kompletně zmáčená…[Čtěte více]
    +1 se toto líbí
  • Přicházím z dalším hlídky, ale tentokrát mířím po chodbách institutu až do výcvikového sálu. Jsem si jistá, že ve dvě ráno nikdo trénovat nebude a já potřebuju být na chvilku sama. Jen vydechnout po tom, co jsem se zase chytla s Jessem. Sundavám ze sebe mikinu a sedám si na žíněnky. Zbraně pomalu vytahuju z pouzder, aby mě nezatěžovaly. Ani se…[Čtěte více]
    +1 se toto líbí
  • Když za mnou klaply dveře mého pokoje, cítila jsem se o kapku klidnější. Na rukou jsem měla stále zaschlou krev, stejně jako za nehty a o to děsivější obraz se mou naskytl, když jsem se postavila před zrcadlo. Bledá, zmáčená v krvi, zorničky roztažené po okraj a hlavně ten vyděšený výraz. To všechno křičelo, abych se konečně zavřela do sprchy a n…[Čtěte více]
    se toto líbí
  • Když jsem se dozvěděl, že jedeme s bratrem do Idrisu, byl jsem vlastně rád. Institut mi začíná lézt na nervy. Dělím je tu na neschopné, neviditelné, nemocné. A pak mám speciální skupinu, ve které je pouze můj bratr a Grace. Jediní dva, které dokážu přetrpět a to Caleba jenom proto, že je to můj bratr. Náš slavný dokonalý lovec, dokonalý syn,…[Čtěte více]
    se toto líbí
  • Stojím opět na ulici a cítím to v kostech. Tu touhu se tam vrátit a nevím proč. Caleb mě sice zamkl v pokoji, ale zapomněl mě prohledat. V institutu jsem všem nalhala, že jsem stále v jednom kole. Vlastně jsem nelhala, ale konkrétní jsem také nebyla. Proč? Nevím. Nemám ani ponětí, proč tohle všechno dělám a nakonec je všechno tak rozmazané.
    J…[Čtěte více]
    se toto líbí
  • Snažila jsem se nekřičet, když mi po ruce začala stékat svěcená voda. Nechtěla jsem mu dopřát to uspokojení z mojí bolesti. Kousla jsem se do rtu a snažila se zabránit výkřiku, který se stejně nakonec vydral na povrch. Přestala jsem nějak vnímat čas. Jistě, nemohla jsem tu být zavřená dlouho, ale stejně mi to připadalo jako roky. Jenže to bylo moj…[Čtěte více]
    se toto líbí
  • Odemykám dveře od činžáku a ještě naposledy se otáčím za Calebem. Udělala jsem chybu, že jsem se od něj odtáhla ? Měla jsem s tímto vůbec začínat ? Hlavou se mi honí různé myšlenky, ale doufám, že si to Caleb nevzal nějak jinak. Ted už s tím nic neudělám.
    Odvrátím od něj po nějaké chvíli pohled a vcházím do dveří. Všude je hrobové ticho. Naši j…[Čtěte více]
    se toto líbí
  • Rychle jsem běžela do Dumortu. Byla jsem zmatená a naštvaná. Když jsem konečně doběhla , běžela jsem rovnou do svého pokoje. Nechtěla jsem, aby mě někdo viděl v tomhle stavu. Šaty byly roztrhané, až k pasu a na rukou mi zůstala moje vlastní zaschlá krev. Asi jsem si ani neuvědomovala, že krev mám i v oblasti úst, od toho, jak mi tesáky protrhly re…[Čtěte více]
    se toto líbí
  • “Dávej si na sebe pozor. Hojivou runu znáš. Jestli se zítra nevrátíš, půjdu tě hledat.” To byla poslední slova lovce stínů, které jsem slyšela, než jsem nasedla do taxíku. To určitě. Cesta do Phoenixu trvá minimálně jeden den, a co teprve zpátky. Dva nože, co mi podal se stélou, jsem okamžitě schovala pod bundu, aby je nestihl taxikář v zpětném…[Čtěte více]
    se toto líbí
K odemčení místnosti se musíte přihlásit.

Profilovka od Candy Arcanea
Fotky
Videa
Audio
Soubory

Profilovka od Candy Arcanea

2016 - 2019 © Shadowhunters RPG

Přihlaste se

nebo    

Forgot your details?

Vytvořit postavu