Profile Photo

Adeline Clarkeoffline

  • Upír
  • 1.2K

    XP

  • 7

    Questů

  • 75

    Návštěv

  • Adeline Clarke

    před 5 měsíci, 1 týdnem
    Tma. Černočerná tma. Jediné co v téhle propasti zachytím je něčí hlas, jako by mě volal k sobě. Neměla jsem tušení, jak dlouho jsem se v téhle nicotě pohybovala. Ale bylo to nejspíš několik hodin. Mírně pootevřu oči a z osvětlení v B pozitive, se mi roztříští hlava. Zamžourám, abych přišla na zdroj toho zvuku, který mě vyvedl na světlo. Stojí přede mnou vysoká černovlasá upírka, kterou jsem viděla večer v suterénu. Její jméno si však nepamatuji. Na obličeji měla vybledající monokl, který jí nejspíš způsobili ostatní, když se drali ven z hořícího pekla, kterým se stal Dumort. Sevře se mi žaludek. Dumort shořel. Nebylo to moje nejoblíbenější místo na celém světě, ale po tři roky pro mě tvořil domov. I rozpadající se zábradlí a potrhané záclonky na zaprášených, přibitých oknech mi budou svým způsobem chybět. Je to paradox, když si pomyslím, že jsem odtamtud chtěla zmizet a nakonec jsem to tak i udělala. Navíc všechna ta práce, s kterou Lucile začala, přišla teď vniveč. „Měla by ses napít, jinak se ta ruka nezahojí.“ Promluví na mě a já jen překvapeně zamrkám. Otočím svou hlavu k ruce a konečně se na ní podívám. Je to zlé, ale nic co by se časem nezahojilo. Jen to bude nějakou dobu trvat. Rukou zajedu do zadní kapsy kalhot a nahmatám tam povrch smaragdu. Uleví se mi, jelikož, kdybych ho ztratila, byla by má opovážlivost úplně k ničemu. Promnu zapínání, které je poškozené, zdravými bříšky prstů a znovu ho schovám do kapsy. „Hmm?“ Zabručí na mě upírka a já k ní zvedám pohled. Podává mi sklenku s krví a já jí vděčně přijímám. „Děkuju.“ Špitnu, ale vyjde ze mě spíš zachraptění. Přikývne a odchází někam pryč. Otočím hlavou a hledám známé tváře. Nikde nevidím Jacka, ale věděla jsem, že tu byl, když jsem sem přišla. Takže mu nejspíš někdo zavolal záchranku. To je dobře. Pomyslím si a můj pohled přistane na Iris. Také v pořádku. Odškrtnu si další jméno ze seznamu. Chvíli mi trvá, než najdu Lucile, která sedí bokem od všech s notebookem na klíně a telefonem u ucha. Nevím, jaké máme ztráty, ale opravdu doufám, že ne moc velké. Trhá mi srdce pohled na ostatní, kteří tu sedí zřejmě ještě v šoku. Musíme jim najít nějaké místo. Někoho bych mohla vzít k sobě. Třeba Maeve, té věřím, že mi to tam nezdemoluje. Přežila vůbec? Vystrašeně vykulím oči a začnu jí hledat. Není tam. Nezbývá mi tedy nic jiného než doufat, že se dostala ven hlavním vchodem. Nebo byla zrovna někde venku. Zachvátí mě vlna vzteku. Mám chuť tomu, kdo to udělal, rozdrásat hrdlo. Jestli jsem kdy byla milosrdná ke svým nepřátelům, teď to rozhodně tak nebude. Snažili se zabít mě a mé lidi. Můj klan. K tomu neexistuje odpuštění. Pokusím se vstát, ale zapomněla jsem na to, že mám poraněnou i nohu. Zkřivím obličej a zakymácím se, což mě vrací zpátky na pohovku. Přejedu pohledem lýtko, které je oproti mé ruce skoro vyléčené. Ta víla mi jí něčím pomazala. Možná bych jí měla vyhledat i kvůli té ruce. Nemůžu si dovolit být v neschopnosti delší dobu. Zkusím to znovu a tentokrát připravená na impulz, který mě prosí, abych jí ještě nechala odpočinout. Pomalu se vydám k Lucile, která je zabraná do čehokoliv co zrovna dělá. Řekla bych, že už zařizuje opravy škod a zjišťuje, kdo všechno je naživu. Cítím na sobě pohledy ostatních. Asi musím vypadat opravdu hrozně. V očích se mi zablesknou jiskřičky vzdoru, když promluvím k Lucile. „Musíme ty parchanty najít.“
    +4 se toto líbí

Adeline Clarke

Vampire

“I am not a woman. I am an Inferno. I am dead but still breathing, and I am hell in high heels.”

stav uživatele 1218 / XP
Hledač questů
Training new vampires
70%
Fell in love with wrong person
90%
Wearing high heels
100%
Drinking fancy angel juice
80%

Přátelé

Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo

Média

Fotky
Videa

2016 - 2019 © Shadowhunters RPG