Adeline Clarkeoffline

  • 32

    Views

  • Adeline Clarke před 2 roky

    Snažila jsem se nekřičet, když mi po ruce začala stékat svěcená voda. Nechtěla jsem mu dopřát to uspokojení z mojí bolesti. Kousla jsem se do rtu a snažila se zabránit výkřiku, který se stejně nakonec vydral na povrch. Přestala jsem nějak vnímat čas. Jistě, nemohla jsem tu být zavřená dlouho, ale stejně mi to připadalo jako roky. Jenže to bylo moje rozhodnutí. Já věděla jak to dopadne, že to nebude jen přátelské setkání mi bylo jasné, hned jak jsem dočetla ten dopis. Prakticky jsem vyšla vstříc smrti. Ta dívka co má za úkol mě mučit je milá a pošetilá. Chudinka si vážně myslí, že z ní jednou bude upírka. Vždy se mi omlouvá a já vidím jak se jí třepe ruka, když má dělat něco co se jí příčí. Přesto všechno se nedokážu zbavit potřeby ji něco udělat, vždy když se jenom přiblíží. Ona za to ale nemůže, to já moc dobře vím. Ona jen poslouchá rozkazy od jejího pána. “To stačí.” Uslyšela jsem ledový hlas, který jsem neznala. Otočila jsem hlavu, abych zjistila komu ten hlas patří. Neviděla jsem však nic. Jen tmu. “Dej jí trochu krve, vypadá příšerně a já ji potřebuju. Zatím.” Potřebujete na co? Zatím? Trochu jsem nechápala co se to děje. Oni mě na něco potřebují? K čemu? V hlavě se mi vyrojilo několik otázek, na které jsem si nedokázala odpovědět. “Hned to bude, pane.” Ozvala se tichým hláskem ta dívka, co mi ještě před chvílí kapala svěcenou vodu na kůži. Podívala jsem se na mou ruku, na které bylo ještě pár jizev ze včerejška. “Co po mně chcete?” Řekla jsem s dávkou opovržení v hlase. Odpovědi se mi však nedostalo. “K čemu vám může být nějaká obyčejná upírka?” Zvýšila jsem trochu hlas. Odpovědí mi byl jen chladný smích. Měla jsem chuť cokoliv rozbít, nebo ublížit tomu, co mi tohle dělá. Jenže jsem byla přivázaná a taky moc slabá. “Obyčejná upírka. Ano, ano. Ale se zajímavou minulostí.” Ozval se nakonec. Zajímavou minulostí? Co je tak zajímavého na životě, který jsem vedla předtím? Byla jsem jen egoistická mrcha. “Ještě před tím, než tě proměnil.” Trochu znervózním. To mi snad čte myšlenky? “Ano, čtu. A ty ani netušíš.” Znovu se zasměje. “Co bych měla tušit? Že má sestra byla také upírka? To mi došlo už dávno.” Kousla jsem se do rtu a napadlo mě, jestli bych se neměla krotit. Přece jenom, on mě má v hrsti a jízlivými poznámkami bych si vůbec nepomohla. “Tady nejde o tvou sestru. A řekni mi, jsi si jistá, že to je tvá sestra? Nebo teda v jejím případě, byla tvá sestra?” Tohle mě překvapilo. Jistě, že jsem si jistá. “Vyrůstaly jsme spolu. Je to moje sestra.” Zašeptala jsem do tmy. “To neznamená, že jste jedné krve. Ale víc ti už neřeknu, ještě by jsi pokazila moje plány.” Dořekl a v tom se objevila ta dívka i s krví. Chtěla jsem se začít hádat a zjistit co tím myslel, ale když se dívka přiblížila a podala mi pytlík s krví neodolala jsem, a zahodila všechny myšlenky za hlavu. Pocítila jsem jak se moje zranění začínají zase rychleji hojit, ale ne dostatečně rychle. “Mary, víš co máš dělat.” Zazněl naposledy ten chladný hlas a já se zachvěla obavami, když se ke mně dívka zase začala přibližovat.

Adeline Clarke

Vampire

"I am not a woman. I am an Inferno. I am dead but still breathing, and I am hell in high heels."

Přátelé

Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo

Dovednosti

Be dead
30%
Fell in love with wrong person
90%
Wearing high heels
100%
Drinking fancy angel juice
70%
"Eye contact is a dangerous, dangerous thing. But lovely. Oh, so lovely."

Podpora

Spolupráce, nahlášení závadného obsahu, chyb, obtěžování, žádosti o místnosti, vlastní domovy, návrhy o rozvinutí hry, převzetí postavy a další...

Sending

© 2016 - 2018 | Shadowhunters RPG 

Log in with your credentials

or    

Forgot your details?

Create Account