Profile Photo

Carter Salvinioffline

  • Civil
  • 92

    XP

  • 0

    Questů

  • 98

    Návštěv

Jméno

Carter Salvini

Celé jméno

Carter Luca Salvini

Rasa
Status

Dobrovolný hasič

Bydliště

Brooklyn

Věk

31 let

Výška

190 cm

Váha

81 kg

Datum narození

9. 2. 1988

Charakteristika

Carter svou výškou i stavbou těla dokáže vyděsit leckoho a vůbec tomu nepřidává ani oděv tmavých barev ani téměř neustále podmračený výraz v jeho tváři. Mračení mu mezi očima vytvořilo vrásku, i když ta je docela nepatrná. Ve správné společnosti ho můžete vidět i s úsměvem, i když neznalé oko by ani nerozeznalo, že je falešný. Že byste ho ale někdy viděli od srdce se usmívat? Tak to už se opravdu dlouho nestalo, máte asi tak desetileté zpoždění. Zase ale například s takovými sarkastickými pohledy a úšklebky nešetří vůbec, přece když má špatnou náladu on, musí trpět s ním i všichni okolo, to je snad jasné.

Má hluboce posazený hlas podbarvený jakýmsi přízvukem, ale ten těžko zařadit, pohybuje se ke všemu příšerně potichu, jako by byl opravdu mrtvý, i když to samozřejmě není. Opálenou pokožkou je víc než samozřejmé, že se jedná o člověka s původem kdesi ze Španělska či snad Itálie, ale ani on vám neřekne, k jaké národnosti patří, a vůbec, možná to sám ani neví. Pohled v jeho modrých očích je často chladný, a to i když se „usmívá“ nebo „vtipkuje“, ten doplňují jeho vcelku ostře řezané rysy ve tváři a rovný nos. Na levém bicepsu má slabě viditelné zbytky nerozeznatelného tetování, dalo by se to přirovnat k vyblednutí.

Povahou může být částečně i milý, to ale jen pokud si to zasloužíte nebo má z nějakého důvodu lepší náladu, ale jinak je obvykle vůči lidem nepříjemný, sarkastický (a to i v případě občasných provokací, které jsou jistě pro jeho věk vhodné) či chladný. Působí někdy uzavřeně, ale to on i docela je, introvert však rozhodně není, jedině tak z hodně velké dálky. Vznětlivost mu přes to všechno také zůstala. Nerad se váže na lidi, a proto není divu, že jeho vztahy končí dřív, než vůbec vlastně začnou, a tak jich ani moc neměl, ani je nijak zvlášť nevyhledává.

Minulost

Většina příběhů šťastný konec prostě nemá a v některých případech nebývají nejšťastnější ani začátky, ovšem Carter by se s vámi klidně pustil do vášnivé debaty o tom, jak měl kdysi všechno a byl opravdu šťasten, a i přesto, že vás u toho bude obdarovávat veselými úsměvy, v hloubi duše i v očích byste mohli vysledovat smutek, vztek a zlost snad na celý svět… pokud byste se o to tedy vůbec snažili. Zkrátka, teď nemá nic. Můžete samozřejmě oponovat tím, že každý má v životě něco, co ho naplňuje, co ho dělá tím, kým je, ale ne vždy to musí být pravda, ne všichni to něco najdou. Někdy člověk klesne do takových hlubin, ze kterých se sám už prostě nevytáhne, možná na to nemá síly, možná tam je z vlastního popudu a ani se ven dostat nechce. Ať už to je jakkoliv, Carter je ztracený, v životě, v duši, ve světě.

Každý příběh má ovšem i začátek a tohle je ten jeho. Celé dětství, dokud si až pamatuje, prožil v dětském domově, nicméně nikdy si nestěžoval, považoval to za výsadu, že nemusí žít na ulici. A i když občas říkal, že by rád věděl, čí dítě vlastně je, v momentě, kdy přivezli Miru, už to nepotřeboval. Stal se jejím ochráncem a bratrem a od té doby byli nerozlučnou dvojicí. Dělali spolu všechny lumpárny, a i když od něj byla mladší, doháněla to svou kreativitou a umem. Také byla snad jedinou osobou na světě, co ho dokázala zklidnit, když dostal vztek a chtěl někomu jednu vrazit. Prostě… snažil se svou sestru chránit za každou cenu, plánoval tomu zasvětit celý život, ale nemusel, sám byl totiž důvodem, proč v tom selhal. Výbuchy zlosti ho často dostaly do potíží, přece jen Mira s ním nemohla být celé dny, hlavně přes pracovní dobu.

Jenže jednou se vracel z práce později než obvykle a narazil na rvačku. Přidal se na nesprávnou stranu, sice jeho strana nakonec zvítězila, ale na opačné byl mladík z bohaté rodiny, který jen tak lehce neodpouštěl. Zjistil si, co je Carter zač, kde bydlí a jednou ho „poctil“ návštěvou, ten ale nebyl doma, byla tam jen jeho sestra. Zbytek se dá lehce domyslet, Mira to nepřežila a jemu se zhroutil svět. Snažil se dostat mladíka před spravedlnost, ale jeho otec ho z toho vysekal a co mohl takový muž bez známostí dělat. Pomsta proběhla hladce, i když ho to dostalo na několik let do vězení. Režim, který tam ale museli dodržovat, ho alespoň držel při životě. Když se však vrátil domů, dolehla na něj ta prázdnota a ticho. Nezvládl to. Nedokázal dál žít, a tak to skončil. Ale ani smrt ho nepřijala, byl násilím přiveden zpátky, a když se probral, předali mu vzkaz „Mira by si to nepřála.“ Věděl to, samozřejmě, že to věděl, ale ona byla pro něj vším, dokud už nebyla, jedno bylo ale jisté, znovu se o to už nepokusil. Dosud ani neví, kdo mu vlastně zachránil život, pokud jde ale o něj, říká, že ten den byl dnem, kdy zemřel.

Novinky: Několik měsíců poté, co se stal dobrovolníkem, si z neznámých důvodů pořídil psa (sám neví, co ho to popadlo). Pes je černé barvy a větší velikosti s vlčími rysy, slyší na jméno Lupo, alespoň když se mu chce.

Faceclaim

Giulio Berruti

Carter Luca Salvini

Civil

“I never asked for this.”

stav uživatele 92 / XP
Nováček
Vznětlivost
85%
Špatná nálada
98%
Sarkasmus
90%
Vztahy
15%
Obětavost
85%

Média

Fotky
Videa

2016 - 2019 © Shadowhunters RPG

Přihlaste se

nebo    

Forgot your details?

Vytvořit postavu