Profile Photo

Chris Fosteroffline

    • 199

      Návštěv

    základní info

    křestní jméno
    Chris
    příjmení
    Foster

    Profil

    Jméno

    Chris Foster

    Celé jméno

    Christopher Alan Foster Jr.

    Rasa
    Bydliště

    Hotel Dumort

    Věk

    47 (18)

    Výška

    179 cm

    Váha

    62 kg

    Datum narození

    04.03.1971

    Schopnosti

    Nadlidská síla a rychlost.
    Encanto – Spíše nulová schopnost, která občas působí, aniž by si to uvědomoval.

    Dovednosti:
    Hra na klavír na vysoké úrovni.
    Hazardní hry.

    Jazyky:
    Začátečnická úroveň Španělštiny a Francouzštiny.

    Charakter

    Co ke Chrisovi říct? Klukovský vzhled, který mu zůstane už napořád, mu svým způsobem dodává na nevinném dojmu a občas v ostatních probouzí pocit, že je ještě dítě. No, je nutností říct, že se dá přirovnat ke knize, jež se velice podobá svému obalu. Byť se jeho život, co se týká oné nevinnosti trochu pokazil v den, kdy se z něj stala chodící mrtvola, ale jinak byl vždy neviňátko, které nikdy neudělalo nic špatného.
    Tohle mu zůstalo i po přeměně. Vždycky byl tak trochu ,,ten chytrej”, se kterým se nikdo nechtěl bavit, takže nikdy nechodil na žádné večírky a nezapojoval se do žádných skupin, takže se mu normální chování jeho vrstevníků hodně vyhlo. Dalo by se říct, že byl a je hodný a ve výsledku i poslušný, co se týče autorit. Nemá problémy komunikovat s jinými lidmi, i když může vypadat lehce asociálně. Ve skutečnosti jde o to, že si nemyslí, že by někdo stál o jeho přítomnost, tak se raději straní, než aby se vnucoval.
    Není vyloženě sebevědomí typ, který by se dal přirovnat ke lvu salónů, spíš naopak. Nikdy neměl čas na to, aby si našel přítelkyni, takže se nepotřeboval učit umění flirtu a koketní konverzace. Což znamená, že na kamarádské rovině si dokáže popovídat v klidu s kýmkoli, ale jakmile se rozhovor posune jiným směrem, většinou začne koktat. Když mu tedy dojde, kam druhá osoba míří.
    Povětšinou nedělá nic spontánního, protože nerad riskuje a přijde mu zbytečné vymýšlet hlouposti, ale v situaci, kdy by ho někdo hecoval, aby udělal nějakou hloupost, byl by schopný tu udělat, aby nezůstal zostuzený. Ale občas dokonce nastane chvíle, kdy i udělá něco spontánního, co by nikdy jen tak neudělal, ale to se často nestává.
    Poslední důležitý aspekt jeho povahy je asi to, že se bojí, že někomu ublíží, aniž by tomu mohl zabránit. Často se vyhýbá pohledem a cuká sebou, takže připomíná narkomana. Čemuž nepomáhá ani fakt, že ve snaze omezit touhu po krvi si pokouší vypěstovat závislost na cigaretách.

    Minulost

    Narodil se do poměrně bohaté rodiny z New Jersey a jakožto prvorozený synek dostal jméno po tátovi, který mu poté nikdy neřekl jinak než Juniore. Měli krásný dům na předměstí s velkou zahradou a domem na stromě, který postavil jeho otec. Taková malá utopie, dalo by se říct.
    Po čtyřech letech se to trochu pokazilo, kdyzale se mu narodila sestra a pár hodin na to bratr, ale každý v jiný den. Každopádně mu to pokazilo zbytek života, protože se najednou musel o všechno dělit a rodiče už na něj neměl i tolik času jako předtím, takže ho šoupli do hudební školy, kde se začal učit na klavír.
    V sedmi letech už hrál nadprůměrně, když se vzal v potaz jeho věk a rodiče na něj byli moc pyšní. Dokonce si ho občas všímali víc než dvojčat. Dalo by se říct, že už byli dost velký na to, aby mohli věnovat pozornost zase trochu jemu. Takže začal mít své sourozence i o něco více v lásce.
    Jeho život se vlastně skládal povětšinou jen z dobrých chvil, nikdy sw neobjevila žádná katastrofa a všechno šlo jako po drátkách. Chodil do školy, kde byl skoro premiantem třídy a měl dobrý náběh na to, aby získal stipendium na hudební konzervatoř. Měl se zkrátka dobře, ale nějak se to pokazilo, když se jednou večer vracel domů od svého učitele klavíru, co učil na Manhattonu. Bylo to v zimě a už v pět byla tma, takže pospíchal, aby nenarazil na nějakou podivnou existenci. Jenže náhoda je svině a on narazil na ještě podivnější bytost, než by čekal. Aniž by něco čekal, někdo ho stáhl do postranní uličky a zakousl se mu do krku. Ale někdo jiný tu osobu odtrhl a dal mu svoji krev, aby se uzdravil, díky šoku se té absurditě nemohl ani smát, ale když se ony osoby vytratily, cítil se na chvíli v pořádku, než usnul a následně se probudil v dřevěné bedně deset metrů pod zemí.
    Bylo to nadmíru krásné probuzení, ale po prvotním děsu se mu lehce podařilo rozbít rakev a dostat se ven. Ale další traumatický zážitek byl, když na chvíli zaregistroval svůj náhrobek. Byla tam jeho fotka, jméno a datum úmrtí. Obecně vzato by jeho první myšlenka byla ta, že ho rodiče pohřbili zaživa, ale v tu chvíli se u něj objevil zcela jiný problém. Dostal žízeň, neodkladnou žízeň po krvi. Najednou mu vyjely tesáky a začal lovit. Zakousl se do starého hřbitovníka, který byl ve špatný čas na špatném místě, poté do nějaké ženy a jejího dítěte, když šly kolem onoho hřbitova.
    Ale ze hřbitova už se nedostal, vůně krve přilákala další jeho druhu a než se stihl vzpamatovat, zavřeli ho do nějakého vězení, které sám pro sebe později nazval ,,Nápravné středisko pro upíry”, protože si tam připadal jak na odvykačce.
    Každopádně tam strávil skoro třicet let, než se odtatud před měsícem dostal. I když on sám se nemůže zbavit dojmu, že to je jen na zkoušku a bude stačit jedna chyba a letí tam zpátky. Takže je od té doby jako vystrašený zaléčený feťák, co se bojí, že ho pošlou zpět do léčebny.

    Faceclaim

    Thomas Brodie Sangster

    Christopher Foster

    Vampire

    My life before this was so simple and now it's just after...

    Přátelé

    Profile Photo
    I'm not the murderer,
    i don't want to kill.
    But i need blood,
    so i will.

    Podpora

    Spolupráce, nahlášení závadného obsahu, chyb, obtěžování, žádosti o místnosti, vlastní domovy, návrhy o rozvinutí hry, převzetí postavy a další...

    Odesílám

    © 2016 - 2019 | Shadowhunters RPG

    Přihlásit se

    nebo    

    Zapomenuté heslo?

    Vytvořit postavu