Profilový obrázek

Daemin AginumOffline

  • Upír
  • 207

    XP

  • 0

    Questů

  • 123

    Návštěv

  • Profilový obrázek Daemin Aginum

    Daemin Aginum

    před 1 měsícem, 1 týdnem

    6.6.
    Vyšli jsme před Hotel Dumort a upír se obezřetně rozhlédl. “Hádám, že se budeme vídat častěji…jak se vůbec jmenuješ?” Zeptám se, abych se nějak zabavila a ovládla třas rukou z nervozity. Upře na mě takřka černé oči a pozvedne koutky úst. “Gabriel.” Když je spokojen, tak mi pokyne rukou a společně se vydáme cestou k parku. Stmívá se, takže tam bude málo lidí. Chápu jeho úmysl chránit je a zároveň mě. Zbytek cesty ujdeme v tichosti a pak mi vítr přinese pod nos pach potu a kůže. Zhluboka se nadechnu a přivřu oči. Nechám Gabriela, aby ke mě přistoupil blíže a když mi přejede po předloktí, tak se odvrátím od pěšiny. “Vklidu dýchej. Ber to jako vůni čokolády, které se snažíš odolat.” Zamručí mým směrem a já se na něj překvapeně podívám. (Jak mohl vědět, že mám ráda čokoládu?) Napadne mě, ale v tu chvíli se vynoří běžec a praskání kamínků pod jeho nohami se přibližuje. Stejně jako moje nervozita. (Takže jsi čokoláda.) Pokusím se přesvědčit a zadržím dech, když mě míjí. “Nezapomeň se nadechnout.” Poznamená Gabriel trochu jízlivě a pokývne hlavou k zatáčce. Poslechnu ho a ucítím dalšího civila. Sakra… Jsou dva…vlastně dvě. Jejich vůni lehce přebíjí vyvanutá sladká vůně…a pak je tady pach mokrého psa. “Zkusíme je pozdravit.” Pronese téměř vesele a potom vyrazíme z místa. Snažím se ze všech sil soustředit na psa, kterého slyším štěkat a vrčet, načež projdeme zatáčkou a já opravdu spatřím dvě ženy. Jedna má na vodítku čivavu nebo nějaké takové malé hnusné plemeno a druhá stojí o kousek dál, od agresivní krysy. Ušklíbnu se. (Soustřeď se na psa a všechno bude v pořádku). “Dobrý večer milé dámy. Mohli bychom poprosit o trochu prostoru na projití?” Promluví šarmantně Gabriel a ony se zachichotají, nicméně ustoupí z cesty. Rychle zamumlám svůj pozdrav a s pohledem upřeným na čivavu protančím okolo dvou lidských žen, jejichž pach mě obklopí tak náhle, že se ani nemohu nadechnout. Mám namále a cítím, jak se mi vysouvají tesáky, ale Gabriel nejspíše stále věří, že se zvládnu ovládat. A tak se nadechnu a připomenu si čokoládu. Když už jsme skoro u zatáčky, tak uslyším zavřísknutí jedné z žen a druhá zakřičí “Fuj, Same, fuj!” Otočím se a vítr se jak na potvoru změní a donese mi vůni čerstvé krve přímo pod nos. Zasyčím a chci vyrazit, ale Gabrielova ruka mne strhne k sobě. Pevně mu zaryju nehty do kožené bundy nos mu zavrtám do ramene, takže skoro nemůžu dýchat. Nijak neodporuje a počká, dokud obě ženy neodejdou. Pak mě chytne za ruku, aby mi určoval tempo chůze, protože vyrazíme směrem zpět k hotelu. Směrem, kudy šly i obě ženy. Vystopovat jejich krev by bylo tak jednoduché. “Zpomal.” okřikne mě šeptem upír a lehce mi trhne rukou. Věnuji mu poněkud divoký pohled, ale oči zase rychle odtrhnu, protože mi hlad říká, že musím okamžitě jíst. Gabriel mě v momentu, kdy je to možné zatáhne mezi keře a podá mi termosku s krví, které s sebou vzal. Třesoucími se prsty odšroubuji víčko a naliju si plný pohár, který okamžitě vypiji. Tohle zopakuji asi pětkrát, dokud není termoska prázdná. Pak se rozpačitě a poníženě podívám na Gabriela, který mi s nečitelným výrazem podává ubrousek, jakoby se nic nedělo.
    Když však ve vzduchu visí moje nálada celou cestu, tak do mě povzbudivě šťouchne. “Hej, nikomu to nevýjde napoprvé.” ubezpečí mě a vpustí nás vchodovými dveřmi dovnitř. Ujistí mě, že další den se vrátíme k pohárům s čerstvou krví, ale tak, aby to trochu napodobilo dnešní situaci. Propustí mě ze svého opatrovnictví, když se dostaneme do sídla neopeřených. Zůstanu nějakou dobu v pokoji, dokud se na naléhání Mikea, který tu trčí už tři měsíce, nezvednu a nejdu osprchovat.
    Horká voda mi stéká po zádech nekonečně dlouho. Umyji si vlasy a celé tělo a potom se chvíli prohlížím v zrcadle, dokud neuslyším kroky. Zahalím se do ručníku a vydám se do pokoje. Pečlivě za sebou zacvaknu dveře a lehnu si do postele. Pro dnešek toho už bylo více než dost.

    +3 se toto líbí

Min

Zrzavá krvesajka

“Mám zuby a nebojím se je použít. Kousnu tě. Jestli to je jak ve školce? Absolutně ne brouku. Ode mě to bolí.”

Karate
35%
Závislost na krvi
100%
Hra na kytaru
100%
Sebeovládání
15%

Přátelé

Profilový obrázek
Profilový obrázek
Profilový obrázek
Profilový obrázek

Média