Profile Photo

Donovan Reedoffline

  • Vlkodlak
  • 452

    XP

  • 6

    Questů

  • 78

    Návštěv

  • Donovan Reed

    před 6 měsíci
    ​Už to trvá moc dlouho. Pomyslel si Donovan dívajíc se na
    chundelatou vlčí packu, která měla ještě před okamžikem podobu snědé lidské ruky s dlouhými prsty hráče na kytaru. Už moc dlouho jsem se nepřeměnil. Vlčí prsty se začaly postupně znovu prodlužovat a drápy měnit v nervozitou okousané nehty. Ale kde bych to měl provést? Jediné místo, které bylo dost vylidněné byl ten park. Jenže i tam jsem narazil na Grace. Co zabrání jinému
    lovci, aby si tam šel zaběhat? Nebo aby se nedej bože šel poohlédnout právě po takových, jako jsem já? Po takových, co jim jednoduše nestačí se přeměnit ve skladišti nebo u sebe v cele. Po takových, co se chtějí proběhnout, cítit jarní trávu pod tlapami, čerstvý studený vzduch na čumáku a slyšet bzučení hmyzu blíž, než by bylo příjemné. Při této představě si smutně povzdechl a
    znovu nechal ruku pokrýt hustou černou srstí. Seděl tu takhle už dlouho, jakoby trénoval. Sice je to už nějaký ten pátek, co se naučil měnit jen určité části těla, ale dnes ho popadla hrůza, že zapomněl. Už to trvá moc dlouho. Zopakoval si v myšlenkách a ruka znovu nabrala lidské rysy. Už moc dlouho je fascinován novým městem a jeho objevováním, že se po celou tu dobu soustředil jen na svou lidskou stránku. Dnes se tedy probudil uprostřed noci a měl pocit, že ta druhá stránka je pryč. Že s ní ztratil kontakt, jak se mu zdálo v noční můře, která přeťala jeho doplňování energie. Od té doby seděl na kraji postele a opakovaně nutil kosti své dlaně do transformace. Možná bych to měl risknout. Ironií je, že tato myšlenka se mu v mozku vytvořila až ve chvíli, kdy stál po kotníky ve vysoké trávě a tvář mu bičoval noční ledový vítr. Stál v parku. Byl bos. Alespoň měl tolik rozumu, že na sebe těsně před odchodem z domu, který si mimochodem téměř nevybavoval, hodil mikinu a tepláky. Pár lidí se za ním tedy cestou pravděpodobně otočilo, ale nikdo ho nezastavil. Nejspíš se
    báli, že bych jim nabízel nějaké drogy nebo se jim pokusil ukrást boty. Napadlo ho se slabou dávkou pobavení, když zavrtěl nahými prsty v orosené trávě. Rozhlédl se, ale zdálo se, že v okolí nikdo není. Možná bych to měl risknout. Byl jaksi otupělý, myšlenky se
    mu přelévaly a slévaly, ale ze všeho nejvíce opakovaly. Zaslechl šustění trávy a zalekl se, že jeho plán bude překažen, ale ne. To jen přeběhla veverka z jednoho stromu na druhý. Zničehonic ho popadla touha se za tím malým tvorečkem rozběhnout.
    Ne kvůli tomu, že by ho chtěl zabít, chtěl si jen hrát. Už to nebudu odkládat. Trvá to moc dlouho. Samotného ho v tu chvíli trochu vyděsilo, jak jednotvárné je jeho uvažování, ale pro strach zde nebylo místo. Přetáhl si mikinu přes hlavu a schoval ji do nejbližšího keře, stejně tak zbytek sporého oblečení.
    Ještě je čas zacouvat. Probleskl mu myslí hlásek rozumu, ten však zmlkl stejně rychle jako se ozval. Přesto Don ještě nezačal s přeměnou. Stál ve stínu, kde na něj nedosáhly zářivé ruce pouličního osvětlení, nahý, a rozhlížel se. Svaly se mu v chladném prostředí automaticky zatnuly, on však stál naprosto v klidu, jako socha. Žádné zachvění, či jiná známka, která by prozradila, že cítí, jak mu chlad prosakuje pod kůži. Vtom se poklidně, pln elegance, posadil. Nadále si obhlížel okolí, jestli se z nějakého stínu
    nestane potenciální nebezpečí, ale najednou se dívat přestal. Zavřel oči. A nechal pracovat démonickou část svého já. Křupání lámajících se kostí bylo příjemně známý zvukem pro jeho nadpřirozeně vyvinutý sluch. Vytlačení krásných rovných
    zubů tesáky pro něj představovalo podobnou bolest jako kousnutí do tváře. Přetvoření páteře se po letech přeměn dostalo na podobnou úroveň jako běžné protahování bolavých zad. A bylo to. Místo vysokého tmavého mladíka zabral obrovský černý vlk. Ve tmě téměř neviditelný až na jasně zlaté oči, ty jakoby světélkovaly. A je to. Děsivě působící vlkodlak se dal do šťastného tanečku. Ťapal ze strany na stranu, občas si vyskočil a nadšeně u toho celou dobu kýval mohutnou hlavou. Veselá nátura Donovana Reeda se zkrátka nezapře ani v jeho čtyřnohé formě.
    +7 se toto líbí

Don

Vlkodlak

You got some extra food?

stav uživatele 452 / XP
Příležitostný hráč
Alcohol/Drugs
1%
Hawaian shirt
99%
Smile
99%
Social skills
95%
Food
100%

Přátelé

Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo

Média

Fotky
Videa

Vytvořené

2016 - 2019 © Shadowhunters RPG