Profile Photo

Lucas Mergueoffline

  • Vlkodlak
  • 172

    XP

  • 0

    Questů

  • 65

    Návštěv

Jméno

Lucas Mergue

Rasa
Status

Automechanik

Bydliště

Queens

Věk

27 let

Výška

189 cm

Váha

80 kg

Datum narození

6.3.1992

Charakteristika

Lucas má kratší zlatohnědé vlasy, které si spíše většinou jen tak ležérně prohrábne. Výraznou čelist nechává zarůst mírným strništěm, ale nikdy víc. Je poměrně vysoký a lehce osvalený s širokými rameny a věčně soustředěný, podmračeným pohledem. Jeho oči jsou šedé, ale občas mohou mít nádech zelené či zlaté. Většinou upoutají nejvíc pozornost podmanivým a zkoumavým pohledem, který si on sám ani neuvědomuje. Stejně tak, jako jeho způsob chůze či postoje, kterým působí, že je nad věcí, může být pro některé i znepokojující. Potrpí si na značkovém oblečení, i když mívá období, kdy ho uvidíte v otrhaných džínech a ušpiněné flanelové košili u hromady nářadí a starých vraků, které už před pár lety patřily do šrotu, jenže on se přeci jen snaží je zachránit ze skládky. Proč? Velmi těžko nechává věci za sebou – je sentimentální, i když by to o sobě nikdy sám neřekl. Těžko se mu říká ne, většinou vám odpoví vyhýbavě nebo vymyslí výmluvu, či lež, aby vás co nejméně zranil. Přestože nesnáší konflikty, dokáže být opravdu krutý a kousavý jen aby vás umlčel a konflikt dotáhl do konce – i kdyby měl jeho vinnou paradoxně vykulminovat.
Je těžké v něm číst, ale občas na sobě něco znát dá. Dokonce i když se naštve, dokáže si zachovat vnější klid a pokud začne řvát, musí už jít o život. Jeho velkou výhodou je právě umění vcítit se do druhých, a proto umí nejlépe trénovat nové vlkodlaky v kontrole nad vlkem. Život duševní houby však může být i na škodu a musí se někde vykompenzovat. Dokáže být vším, co si přejete – nebo všechno, co nechcete. Buď a nebo. Jeho flákačský život se nebude zamlouvat žádným úspěšným snobům – jeho rodině. Nelze ale říct, že by byl špatný člověk. Problém je, že dlouho může setrvávat na vybledlé hvězdě a nevšimnout si jasné záře. Ke spokojenosti mu stačí hodně málo (přežívá především na fastfoodu), a proto si nešplhá po společenském žebříčku výš. Je zvědavý a naprosto neotřesitelný. Je těžké ho oklamat; prohlédne bez potíží na druhou stranu. Může však oklamat vás, jestliže si usmyslí, že chce držet své osobní záležitosti bezpečně z dosahu nežádoucího sondování. Není neurotický, jen vám prostě poví, že byl u mola, zatímco si ve skutečnosti kupoval cigarety. Proč? To neví ani on sám. Je to určitý druh podvádění, který mu prostě dělá dobře. Často používá lhaní jako obranný mechanismus, aby se vyhnul nepříjemným situacím. Někdy to zachází do takových extrémů, že své lži ve svých očích povyšuje na pravdu a sám jim věří. Následně se za to nenávidí, za svůj charakter, i za to, že není ochotný se ani změnit.
Povahou je společenský a hlavně obětavý. Dokud má, rozhazoval by pro své přátele dál.
Není však opatrný na peníze. Prostě na finanční záležitosti nemá buňky a od toho se také odvíjí jeho nestálé uplatnění. Ne vždy měl v životě štěstí a jen blízcí přátelé ví, že v sobě přechovává trochu autodestrukce. Ale to ho akorát více zocelilo. Ačkoli to přes jeho zatvrzelý pohled nemusí zdát, na nic si nehraje a k překvapením ostatních se neštítí nových věcí. Pokud jde o vyřizování účtů, nikdy věci nehnal přes vyšší moc. Vždy si vystačí s tím, když si věci vyříká tváří v tvář. Napomáhá tomu i jeho minulost, která zrovna neoplývá čistým trestním rejstříkem.

Minulost

Lucas se narodil se v menším městečku Twinbrook ve státě Connecticut do zabezpečené rodiny neurochirurgičky a generálního ředitele. V dětství se přestěhovali do New Yorku, kam se jeho otec hnal za kariérou. Vyrůstal pouze se svou sestrou, která mu z celé rodiny věnovala nejvíce pozornosti, přestože to stále nebylo dostatečně. Rodiče byli nepřítomní a své děti posílali do prestižních škol, aby byly zaměstnané. A tak si nikdo neuvědomil, že se z nich stávají navzájem cizinci, že děti o Vánocích rozbalují hromadu předražených dárků, které vlastně ani nechtěly. Ve svých osmi letech domů přivedl štěně zlatého retrívra, což byl dárek, který si léta přál. Z nejhodnějšího chlapce ve třídě začal vyrůstat kluk ulice. Začalo to výtržnictvím, krádeží cigaret od rodičů a ve 13 letech se poprvé dostal k marihuaně. Kompenzoval si stereotyp slušné snobské rodinky a hlavně úspěchy své sestry, které měl každý den na talíři. Ve skutečnosti jeho rodina nebyla perfektní; panovalo tam příležitostné násilí, hádky, jeho sestru šikanovali ve škole – ale všichni se museli tvářit spořádaně, což nesnášel nejvíce. Později si však tento způsob jednání osvojil také, přestože se mu jako klukovi hnusil. Nikdy nechtěl žít podle očekáváních ostatních lidí, především své rodiny, a proto dělal přesné opaky toho, co se po něm chtělo. Neměl dobré výsledky ve škole, přestože dle pedagogicko-psychologických poradnách byl nadprůměrně inteligentní dítě. Vykašlal se na ragbyový tým, i na basketball. Neměl potřebu se někam hnát a neustále hecování od rodiny, namísto ujištění, v něm probudilo autodestruktivní chování. Střední školu dokončil hlavně s penězi otce. Vykašlal se však na univerzitu, jeho parta přátel se stala jeho nová rodina, jenže většina měla ráda hlavně jeho peníze, které utráceli za alkohol, drogy a zábavu. Několikrát se vloupali do cizích aut, svezli se a jen je někde přeparkovali. Problém nastal, když jeho kamarád řídil pod vlivem a tentokrát to bylo nové auto Lucasovy matky. Osud jim nepřál a nabourali a od nehody ujeli, což zapříčinilo, že po nich pátrala policie. Jeho život po střední škole nebyl nic jiného; bral drogy, okrádal vlastní matku a nedokázal se z tohohle kolotoče nikdy vymotat. Neustále byl pod tlakem, aby nastoupil na univerzitu nebo si našel práci. A ačkoli všem sliboval, že se postaví na nohy, neuměl si své problémy řešit jinak, než trávou, alkoholem a éčkem. Velkoměsto ho zkazilo a nejvíce lidé, kterými se obklopoval. Nakonec na něj stejně naházeli jenom špínu – to byl zlomový okamžik v jeho životě – kdy se v sedmnácti rozhodl odříznout od lidí, kteří akorát využívali jeho peněz a kontaktů. Nestal se z něj ze dne na den slušňák, toho se asi nikdy nedočkáme, ale už měl cíl a přestal vidět smysl v užívání drog, poflakování se a neustálém utíkání od problémů. Tak se také stalo, že při vyřizování účtů vyprovokoval dealera, u kterého nechal v zástavě snubní prsten matky výměnou za pár gramů purple queen. Prsten už ten člověk dávno neměl, nechal si za něj vyplatit peníze, a o tom kde, a za kolik, se už s Lucasem bavit nechtěl. Došlo k fyzickému konfliktu, přičemž jeden z kumpánů dealera se ukázal být vlkodlak, který Lucase v afektu boje pokousal. Před rodinou se mu to dařilo velmi těžce skrývat, neměl na výběr, jelikož si ho odchytla newyorská smečka a nechala ho hnít v celách, v bolestivých přeměnách a abstinenčních syndromech obzvláště dlouho. Řval, dusil se, přeměňoval se i několikrát denně, než jeho tělo opustily všechny látky a než začal ovládat svůj hněv na Alfu a celou smečku, která si ho násilím podrobila. Tím si vytvořil svou kamennou tvář, přes kterou nic neuvidíte, dokud nad sebou neztratí kontrolu pomocí drogy. Ač je to smutné, jenom tak ho můžete vidět sentimentálního, citlivého a zranitelného. V devatenácti letech se odstěhoval zpět do rodinné vily v Twinbrooku, kde začal žít na vlastní pěst. Zde potkal alfu smečky Cartera, se kterým sdílel zájem v motorkách a autech, a jeho čtrnáctiletou sestru, Sadie, která se do Lucase platonicky zamilovala. Již v té době byla přeměněná a věděla o podsvětě a Carter nenechal nikoho, aby se na Sadie byť jen podíval. Nebyla to zrovna nějaká slušnost nebo přímá důvěra, na čem bylo jeho postavení Bety založené. V okolí byl jediným vlkodlakem, který dokázal řešit věci podsvěťanů lépe, jak své vlastní, a hlavně vynikal v kontrole nad přeměnou. Tím se důvěra a spolupráce s Alfou vybudovaly a posílila je už jen Lucasova obětavost a schopnosti. Vilu obětavě poskytl jako sídlo smečky, kde mohli přechodně přebývat noví vlkodlaci. S Carterem si utvořili zvláštní pouto, kdy Lucas sice stále smrděl cigaretami a občas trávou, ale Carter věděl, že se na něj může kdykoliv a s čímkoliv spolehnout. Bylo to jeho lepší období, když si otevřel vlastní autoservis, zrenovoval na vlastní pěst rodinnou vilu a stavěl se postupně na nohy. Mezitím si vytvářel přátelský vztah se Sadie, kterou kolikrát musel hlídat, i když už jí táhlo na 18 let. I když platonické, už to nebylo jednostranné, jenže si nedovolili udělat krok dopředu – zejména Lucas, pro kterého byla důvěra Cartera důležitá, i když to byla spíše zástěrka. Pravý důvod byl takový, že si nevěřil – jeho sebevědomí nebylo nikdy vysoké a nepřipadal si pro Sadie dost dobrý, spíš myslel na to, že by ji jen zklamal, což by ho zničilo. V průběhu roku 2017 ho tato myšlenka začala opouštět, i když byl stále nejistý. Sadie byla dospělá a začala se tak vůči Carterovi vymezovat, a tak postupně přistoupil na její hru. Smečka se rozpadla, Carter rozzuřený odjel z města, jelikož jeho malá sestra dospěla a on se cítil bezmocný, protože nechtěla jeho ochranu. To však bylo nepodstatné, Sadie zůstala a na světě byli pouze oni dva. Plánovali budoucnost, Sadie se začala živit modelingem, brali spontánní výlety jeepem do Kanady, večeře ve fastfoodech, hraní na playstationu, sledování NHL. V jeho světě sebeobviňování, flashbacků z minulosti, byla veselá Sadie dokonalý lék. Jistě jí někdy štval jeho flegmatický přístup, lži a nedostupnost – jemu zase lezla na nervy s jejími žárlivými scénami a excentričností, nikdy však neměl to srdce se s ní rozejít. Sadie v mnoha věcech uměla udělat krok napřed, a tak ho také udělala, když se poohlédla, kde je tráva zelenější, začala si s někým z branže a vztah ukončila. A přestože sám věděl, že to nefunguje, stále ji miloval a chtěl zpátky – a patrně by za ní i dolezl, jenže časem si uvědomil, že ten způsob, jakým to udělala, ji nejspíš nikdy neodpustí. Měl znovu čas na sebe a na hlouposti, byl rozhodnutý Twinbrook opustit a začít znovu v jiném městě – v Bostonu, jenže pár kontaktů mu zůstalo v New Yorku a přestože jeho rodina o něm neví, pronajímá si zde byt.

Faceclaim

Devin Paisley

Lucas Mergue

Vlkodlak

Get high. Relaps. That’s what we do.

stav uživatele 172 / XP
Příležitostný hráč
''Dunno''
100%
Self⠀esteem
3%
Self-control
75%
Lies, lies, lies
92%
Does⠀not⠀lie
8%

Přátelé

Profile Photo

Média

Fotky
Videa

Vytvořené

(Beatrice) Mergue

2016 - 2019 © Shadowhunters RPG

Přihlaste se

nebo    

Forgot your details?

Vytvořit postavu