Profile Photo

Varro Whitewolfoffline

  • Lovec stínů
  • 576

    XP

  • 6

    Questů

  • 71

    Návštěv

  • Varro Whitewolf

    před 5 měsíci, 3 týdny
    Musel jsem Central parku opustit Jacka, celkem mne to mrzelo, je to pohodový týpek, ale dnes bych kvůli tomu odmítl i čaj se samotným Razielem. Došel jsem na konec parku a přeběhl jsem silnici. Na ulici moc lidí nebylo, jen tam seděli bezdomovci a občas prošel nějaký ten ožrala. No co pátek, že. Proběhl jsem pár uličkami a doběhl jsem podle instrukcí k jednomu opuštěnému pivovaru. Zaklepal jsem a čekal co se bude dít. U železných dveří se otevřela přepážka a já mohl vidět něčí oči. ,,Jaké tři věci nemůžeme skrýt?” zeptal se člověk na druhé straně hrubým mužským hlasem. ,,Slunce, měsíc a pravdu.” odvětil jsem. Muž kývl zavřel přepážku a začal odemykat zámky. /Těch zámků tam má snad milion/ Řekl jsem si. Nejsem moc trpělivý člověk a ani jsem nikdy nebyl. Otec mi říkal, že je to důežitá vlasnost kterou se musím naučit sám a pak zdokonalovat. Já nad tím jen mávl rukou. Až ji budu potřebovat, naučím se ji. Konečně se otevřely dveře a mne při vstupu zarazil ten pach, bylo to jako týden starý tělocvik s rozkáladajícím se tělem, a navrch tak dvě vrstvy kravího trusu. Chytl jsem si nos, ale to mi nějak nepomohlo, protože mne začaly pálit oči. Muž se na mne zadíval. Měl na sobě něco podobného jako plynovou masku, jen o hodně menší bylo to napojeno jakýmysi hadičkami na jeho batoh. Také měl ochranné prýle. /Vypadá jako potápěč./ I přes ten smrad jsem se nad představou, že on je pod vodou a plave mezi rybami, musel pousmát. Šel k nějakému stolu a podla mi stejnou výbavu. Já si ji nasadil a zhluboka jsem se nadechl. ,,Pojď následuj mne, teď půjdeme do místnosti, kde bude trochu větší tma takže si zmáčkni to červené tlačítko na brýlích.”řekl a ukázal mi kde je. ,,Noční vidění? Mám svoje vlastní.”řekl jsem a přejel jsem si runu. ,,Jak chceš důležité je aby jsi viděl.” odvětil a šel k železným dveřím. Já jsem ho následoval. Otevřel je a uvnitř byla chemická laboratoř. Všechno v kádinkách, zkumavkách a vlastně ve všem zeleně svítilo. Muž došel ke skříni a podal mi jednu zkumavku. zeleně svítila jako všechno tady. ,,Musí se tu s tím pracovat ve tmě jinak by se vše pokazilo a mělo by to jiné účinky než jste chtěl.”řekne a podá mi zkumavku. ,,Vypíjte to a uvidíte.” Trochu jsem zaváhal. ,,Nebude ze mne nakonec nějaký želví ninja?”řekl jsem abych ulehčil atmosféru. ,Jen zakýval hlavou, ale i když jsem přes jeho masku neviděl, určitě se nezasmál. / Ten asi není na vtipy/ Vyndal jsem korek ze zkumavky a chvíli zkoumal obsah a nakonec jsem to do sebe jsem si sundl masku abych se toho napil, ale smrdělo to stejně jako ten smrad na začátku, dokonce hůř. Chytil jsem si nos a pomalu to do sebe nalil. Nebylo to dobré mohl do toho hodit nějaké ochucovadla a nějaké aromata kvůli smradu. začala se mi točit hlava, tak jsem si sedl na stoličku. po pár minutách jsem byl vpohodě. ,,Dobrá vypadá, že jsi již vpoho, naštěstí, minulý testovací subjekt tak trochu vybouchl.”řekl klidně. ,,Počkejte vy já jsem mohl vybouchnout?”řekl jsem rozčíleně. ,, No tak měl jsi tak dvaceti procentní šanci, že bouchneš, ale nebouchl jsi a teď zkusíme jestli to zafungovalo. Vzal skalpel a šel ke mně. Natáhl jsem svou ruku. On ji chytil a lehce mne řízl do dlaně. Rána zeleně zasvítila a po zranění nebyly ani stopy. Já žasl. Zkoumal jsem si ruku a uviděl všiml jsem si na zápěstí malé zelené čáry. ,,Ehmm co je tohle?”zeptal jsem se a ukázal mu zápěstí. ,, Á tohle vzal jsem ty dvě objednávky co jsi chtěl a sloučil je do jedné to ti ukazuje jak dlouho tvé runy budou pro ostatní neviditelné, ty sám je vidíš aby jsi je mohl používat. Pro pro civily, vlkodlaky, upíry, mágy, démony i lovce jsou skryté. A ta druhá modrá čára na druhém zápěstí ukazuje dobu po jakou se budeš rychleji hojit. Tohle je zkušební takže je to na 24 hodin. Jdi domů vyspi se a pak se mi tu za dva dny ukaž, kdyby se ti cokoliv stalo, zavolej mi na tohle číslo.” řekl. Já svtřebával informace a žasl čím dál víc. Poděkoval jsem mu a zapsal jsem si číslo do mobilu. ,,Nikdo nás vlastně nepředstavil, znám jen vašeho nadřízeného. Já jsem Varro Cartenhick.”řekl jsem a natáhl jsem ruku. ,, Já jsem Reito Jackson. Těší mne.”řekl a stiskl mou ruku. Opustili jsme tuhle mísnost a vyšli jsme před dveře. Poté co odemkl všechny zámky, dal jsem mu ten dýchací přístroj a brýle a vyšel jsem ven. Konečně se nadechl čerstvého vzduchu. Rozloučil jsem se s Reitem. Šel jsem zpět těmi uličkami a došel jsem zpět na pátou Avenue. Zavolal jsem si taxi a jel jsem do svého bytu v Harlemu. Vyšlapal jsem tři poschodí a otevřel jsem dveře. Při vstupu jsem uslyšel chrápání a musel jsem se zasmát. /Lancelot už spí/pomyslel jsem si. Prošel jsem kuchyní a kolem mého spícího mopse a šel jsem do koupelny. /Zajímalo by mne jak moc jsou ty healovací schopnosti silné. / Vyndal jsem si jednu kunai a řízl jsem se hlouběji do dlaně. Opakovalo se to rána zeleně zasvítila a zranění zmizelo. /Dobrá možná jsem blázen, ale co/ Uchopil jsem kunai dal jsem si něco mezi zuby a probodl jsem si lýtko. Žasl jsem ta bolest byla minimální./ Že by tam dal něco i na zmírnění bolesti? Dostal jsem několikrát šípem do lýtka a bolest byla větší./ Vyndal jsem kunai a sledoval jsem co se bude dít. Z tři sekundy to bylo zahojené. Můj udiv rostl, ale cítil jsem únavu jak psychickou tak fyzickou z celého dne. Vstal jsem a vytřel krev co byla na zemi. Dal jsem si chladnou sprchu. Vysušil se a šel jsem s prázdným žaludkem spát s očekávním, co pro mne zítřek nachystá, no spíš dnešek jsou 2 ráno no.
    +6 se toto líbí

Varro Logan Whitewolf

Shadowhunter

If you are a far from enemy ,make him believe you are near

stav uživatele 576 / XP
Řadový kněz
Obratnost
90%
Capoeira
81%
Hraní na kytaru/klavír
75%
Boj se dvěma meči
80%
vrhání noži/kunaiemi/kartami
100%

Přátelé

Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo
Profile Photo

Média

Fotky
Videa

2016 - 2019 © Shadowhunters RPG