Rougerenard

Erb rodu
15.st.

Původ rodu Lengthorn se připisuje první generaci lovců stínů, když se bratři Dravor a Mavrock Lengthorn napili z poháru smrti. Dravor a Mavrock potáhli na britské ostrovy do rodného Cornwallu, kde v Camborne založili úplně první Institut. Rod se rozrůstal na území dnešní Británie a rozmohl se i na sever a do zemí; Německo, Francie, Norsko, Finsko, Švédsko a Spojené státy americké.

Znak rodu symbolizuje růže a koruna trnů.
Erb rodu nese barvy především rudé a černé. Na rudém poli lze vidět korunu z trní, ve které je vsazen meč. V černém poli se nachází bílá růže, která se zachovala z dřívější verze erbu. Štítonoši jsou okřídlené lebky znázorňující poslání nefilim. Bojový pokřik zůstal celá století nezměněn.

Příjmení pochází z anglosaského původu a je lokalizováno z města Langthorne, které se nacházelo dva kilometry severozápadně od Bedale, v Severním jezdectví Yorkshire, a které bylo zaznamenáno v knize usedlíků z roku 886 jako “Langethorn”. Příjmení se skládá z elementu “lang” odkazujícího na “délku kusu země”, nebo jako v tomto případě na míru vlastněných pozemků. Pravděpodobně s druhým prvkem „thorn“ odkazují na rys v samotném osídlení. Příjmení se poprvé objevuje v registrech církve v Yorkshire 28. července 1012, kdy byla pokřtěna Margaret, dcera Johna Langthorna.

Rodinnou zbraní a dědictvím se stal meč Mavrocka Lengthorn, který by se měl nacházet v Idris v sídle rodu Lengthorn. Také dýky Jullena Lengthorna, jehož bukové hole byly spáleny, a rodový prsten železné sestry, Wisterie Lengthorn, spolu s jejím grimoárem, kterého se Spolek snaží zmocnit. Spoustu dědictví, obrazů a zbraní si rod Lengthorn uschoval v skrytých kobkách svého sídla.

Vyznačují se především cornwallskými jmény, které se v určité míře přechovaly do současnosti. Ke konci 13. století, kdy byl rod v rozkvětu, se postupně stěhovali na sever Skandinávského poloostrova, kde narazili na neznámé démony a ukrutnou zimu. Největší ztráty však byly zaznamenány ke konci 16. st při masakru v Transylvánské Kluži, kde byla vyvražděna více jak polovina rodu během války s upíry.  Rod Lengthorn se ve věcech Spolku hojně angažoval v raném středověku, kdy se prosadil u vzniku nových rodů, objevení neznámých démonů a především ve válkách s upíry. Zato při vytváření Dohod byl naprosto upozaděn pro svou pověstnost ke krutosti vykonávané na podsvěťanech. Nikdo nechtěl ohrozit Dohody radikálním rodem. Byli to bojovníci a barbaři, neznali slovo mír. Tyto pozdější zákony Úmluvy a Dohod jim byly proti srsti. Více často však byli Spolkem využívaní jako Centurioni pro svou sílu a zdatnost. Scholomance byla dokonce Jullenem Lengthorn založena, proto pro ně tato hodnost znamenala čest. Nikdy nedošlo k tomu, aby se rod rozdělil a nehlídal navzájem. V domněnce, že krev bude silnější a váženější, uznávali své vlastní, přísnější morální zásady. Po všechny generace se jednalo především o domluvené sňatky, aby se zachovala čistota jména a krve. Postupně se větve rodu lámaly a poslední dva rody se ve dvacátém století nacházely v Cornwallském Institutu a ve Washingtonu.

Meč Mavrocka Lengthorn

Sídlo Lengthorn v Idris

 Rezidence

  • Cornwall Institut, Camborne (založení 11.st – 1970)
  • Pozemky St. Mawgan, Cornwall (11. st – 15. st)
  • Rezidence Lengthorn, Idris
  • Skandinávie (13. st – 16 st.) — (17. st – 19 st.)
  • Klužský institut (16. st)
  • Washington Institut (17. st – 1991)
  • Phoenix (1991 – 2007)
Mere thorns remain after our roses.
Po našich růžích zůstávají už jen trny.
Mavrock Lengthorn, 11.st
 
A sword’s thrust is but half the story.
Tah mečem je jen polovina příběhu.
Gerren Lengthorn, 12. st.
 
Wrath in our hearts remains.
Hněv v našich srdc
ích zůstává.
Reginald I. Lengthorn, 17. st
 
Vox nihili.
Hlas od samého počátku.
Laurencius Lengthorn, 20.st

Členové

  • Grace Lengthorn (*1997)
  • Cador Lengthorn (*1998)
  • Casworan Lengthorn (*1992)
  • Arthur Lengthorn (*1965)
  • Prudence Lengthorn (*1876)

Mlčenliví bratři

  • Iarnwallon Lengthorn (1211-1352)
  • Edward Lengthorn – bratr Clementiah (1816-1986) 

Železné sestry

  • Conwenna Lengthorn (1080-1161)
  • Derwa Lengthorn (1103-1240)
  • Bennath Lengthorn (1228-1398)
  • Mabyn Lengthorn (1241-1402)
  • Metheven Lengthorn (1338-1524)
  • Ceridwen Lengthorn (1554-1648)
  • Wisteria Lengthorn (1741-1925)
  • Prudence Lengthorn (1876)

1. GENERACE

Mavrock a Dravor

11. st

Mavrock a Dravor se narodili jako nejmladší synové Uthera Lengthorn. Kvůli feudalizaci a upevňování majetku západoevropských zemí neměli dle lenního práva žádný nárok na dědictví, které připadlo nejstarším potomkům. Akutní otázku nových pozemků se rozhodli vyřešit výbojem na východ s dalšími křižáky s nadějí na hmotné zisky. Mezi chudinským houfem na území dnešního Calais se setkali s Jonathanem Shadowhunterem, jenž později vyvolal anděla Raziela. Urostlí bratři se nechali naverbovat a oba přeměnu na nefilim s úspěchem dokončili. Putovali dál do Konstantinopole a rozšiřovali své řady, ovšem po smrti Jonathana se rozhodli obrátit zpět na Britské ostrovy spolu s Pohárem. Na této výpravě založili úplně první Institut, a to v Cornwallském Camborne nedaleko pozemků St. Mawgan, které jim s jejich družinou připadly. Z těchto dob pochází legenda o svatém Grálu, ze kterého pil Ježíš Kristus při poslední večeři. Jenže onen Grál byl vlastně Pohár smrti.

Dravor zemřel spolu se svým nejstarším synem při napadení démonem, kterého Mavrock později po jeho zabití pojmenoval Togranak. Přestože se Mavrock ujal dětí svého bratra, Branok, nejstarší Dravorův syn, onemocněl záhy na souchotě. Umíral pomalu a v tak ukrutných bolestech, že ho na žádost Mavrock svým mečem ušetřil utrpení. Branokova sestra Conwenna hned na to opustila rodinu a stala se Železnou sestrou, poslední potomek Dravora, Daveth, zahynul při výboji na území Skandinávie, kam byl Mavrockem vyslán. Mnozí osud Dravorových dětí vyčítali právě Mavrockovi, který se, zdrcen několika úmrtími v rodině, uzavřel do sebe. Na sklonu života s ohledem za sebe vyřkl právě on slavný výrok: ,,Mere thorns remain after our roses – Po našich růžích zůstávají už jen trny.”  Přičemž nadčasově odkazuje, že si lidé budou pamatovat především tragédie. Později se s chybným vyložením výrok stává mottem rodu. Jeho vnuk Gerren Lengthorn na příběh upozorňuje ve svých zápiscích s výrokem ,,A sword’s thrust is but half the story. – Tah mečem je jen polovina příběhu.” 

 

Erb rodu z 12.st.

5. GENERACE

Margh Lengthorn

1249-1302

Mavrockův syn, Peredur, sice vydal Pohár smrti další lovcům, aby posloužil k náboru lovců v nových zemí, ovšem do rukou rodu Lengthorn se opět vrátil ve 13. století. Margh Lengthorn společně s rodem Trenoweth opouští Institut v Camborne a s Pohárem se vydává na výpravu do Skandinávie, kde narazí na ukrutnou zimu a neznámé démony. S pomocí čaroděje Ismaela se dvěma rodům podaří přežít a rozšířit řady lovců stínů i na Skandinávském poloostrově, kde se rod na tři století usadil. Dodnes však není jisté, kde se rod přesně nacházel. Severské podmínky byly kruté a s nimi i mnoho odolných démonů, kteří stále ze severu pronikali a mířili dolů na jih. Skandinávská větev Lengthorn byla mnohem více barbarská a divoká, což se projevovalo na jejich robustních postavách a stylu boje a především zbraních. Oblékali se do honosných kožešin a zaplétali si dlouhé vlasy a vousy. Margh se údajně oženil s Melwynn Trenoweth, dcerou Enyona, který putoval na sever se svou družinou také. Zde verbovali lovce stínů a podpořili několik nových rodů. Nedbali ale vhodné přípravě a testování, aby se předešlo zbytečným úmrtím civilů. Neznámých démonů bylo mnoho a rekrutování nefilim nesneslo žádné odklady přestože se jednalo o kruté riziko, které nechali většinu civilů podstupovat. Středověk však žádná procházka růžovou zahradou nebyla. Během tohoto rekrutování vzniklo pár nových rodů mezi které patří hlavně Sjörgen, Branman, Brunsvold, Nordhagen a povznesený Trenoweth s novým jménem Tregonwell.

6. GENERACE

Bryok Lengthorn

1264-1299

Synovec Margha Lengthorn, Bryok zůstal v rodném Camborne v Cornwallu, kde spravoval Institut po smrti svého otce Medroda Lengthorn.

Wurgent Lengthorn

1271-1321

Marghův syn, Wurgent Lengthorn, byl sice svou divokostí neporazitelný, ale svým způsobem také velmi primitivní. Vydával se vstříc hejnu démonů a prošel skrz bitevní pole, aniž by za léta strávená bojem zjistil, že démoni ze severu pronikali skrz otevřený portál vytvořený nešťastnou náhodou právě Ismaelem Koivu, když se pokoušel oživit mrtvé. V té době byla nekromancie ještě neprozkoumaným zákoutím magie. Wurgent byl novou hlavou rodu Lengthorn a velmi ho prosazoval, přestože o politice nevěděl prakticky vůbec nic. Dynastii až příliš vyzdvihoval nad ostatní rody a zde se vytvořil koncept myšlenky, že se musí za každou cenu udržet, který se uchoval po celá staletí.

12. GENERACE

Jullen Lengthorn

1526-1582

Jullen, syn Reynfreda Lengthorn a Grace Pembroke Lengthorn, se při kulminaci upírské epidemie vydal na východ do Transylvánské Kluži se svým bratrem Cadwurem. Zasloužil se o mnoho poznatků o vampirismu, někteří však tvrdí, že za tím byly i pokusy vykonané na Annabelle Warwick Lengthorn, jež byla žena Cadwura, která se během války nakazila vampirismem. Jiní zase tvrdí, že ji nechal proměnit samotný Jullen, aby získal více informací, to ale budou nejspíše fámy. Cadwur musel svou ženu vlastníma rukama zabít a následně se postarat o jejich společné syny. Marcell a Fabyan však o pár let již dospělí umírají během války. Jullen jako první přišel se svěcenou vodou s použitím na upíry. Jeho oblíbená zbraň byly shodou okolností bukové hole, což mu pomohlo objevit hlavní způsob zabití upíra. Již v této době si nesl funkci Konzula a velmi prosazoval konečné vyhlazení upírů, přičemž rekrutoval mnoho lovců právě do Transylvánské Kluže a to především i svůj rod, který početně velmi oslabil svou agresivní politikou. Nakonec ale změnil póly a s některými vůdci klanů začal podepisovat mírové dohody na různých územích. Při výbojích v Klužském Institutu přišel s myšlenkou nové Akademie, kde by se trénovali již dospělí nefilim, kteří budou dohlížet na mírové dohody vyjednané s upíry. Tuto myšlenku uskutečnil s Gregorym Tregonwellem na opuštěném hradě v Karpatech, kde vznikla Scholomance, jež trénovala elitní lovce stínů zvané Centurioni. Tato akademie byla Spolkem uzavřena po podepsání prvních Dohod, což rod Lengthorn pobouřilo.

13. GENERACE

Barrian Lengthorn

1558-1622

Synovec Jullena, Barrian, zůstal se svým otcem v Cornwallu a oženil se se svou dětskou láskou Jesmyne Lindquist. Zlatý věk Anglie, rozmach klidu a mírových jednání prosazoval právě Barrian, jenž se hned po svém strýci stal Konzulem a opustil Camborne, aby se mohl věnovat své funkci v Idris. Na druhou stranu neměl příliš na výběr na to, aby se pouštěl do větších akcí. Rod Lengthorn byl po masakrování upírů v Transylvánii početně ohrožen a to především na severu, kde celá Skandinávská větev zahynula. Plné nasazení v boji proti démonům a diplomatický přístup k podsvěťanům zajistil v Anglii klid po několik dekád. Jesmyne byla první žena, která vedla Institut v nepřítomnosti svého manžela.

14. GENERACE

Ayanna a Everan Lengthorn

1597-1619 | 1599-1648

Barrianova dcera Ayanna měla výcvik společný se svým mladším bratrem Everanem. Se svým odhodláním se namísto vdávání dychtila vypravit do nového světa, což Barrian schválil a obě své děti nechal vyplout do dnešních Spojených států amerických. Nakolik měl Everan svou sestru rád, vadilo mu, že byla v očích jejich rodičů na stejné úrovni. Everan ženy upřednostňoval především v kuchyni a při domácích, než v boji s démony.  Jednalo se o velmi sobeckého člověka s pokřivenými hodnotami a majetnickými sklony. Přesto však se svou sestrou vyrůstal a navzájem si byli přáteli. Ona znala jeho strachy a on naslouchal jejím tajemstvím. Ayanna se vyhýbala nabídkám sňatku, nikdo ji nebyl dost dobrý. Objevování nové země bylo však zástěrkou, aby utekla od rodiny se svou láskou, jež byl podsvěťan. Traduje se, že jím byl vílí rytíř Sarrel ze Stříbrného dvoru, ale pravda byla ututlána, aby nedošlo ke skandálu. Everan chtěl svou starší sestru provdat za svého přítele Thomase Pembleton, který se vydal na dlouhou pouť do Ameriky s nimi. Jakmile však odmítla a rozhodla se v očích Everanových zostudit rod, vlastní rod ji na povel Everana zavraždil.
Everan se oženil s Luciannou Branman a s prvními usedlíky položil základy na území dnešního Washingtonu D.C. Mnohokrát byl své ženě nevěrný, která jeho hrubé zacházení ochotně snášela. Porodila mu dva syny, avšak při narození dcery Peswery umírá na horečku omladnic. Everan nečeká dlouho a pár měsíců po pohřbu pojme za manželku Tegan Joakhar, ale ani toto manželství není šťastné.

27. GENERACE

Laurencius Lengthorn

1970-2007

Laurencius Lengthorn se narodil ve Washingtonském Institutu Guntheru a Katrině (Rochfield) Lengthorn jako nejstarší syn. Již v této době jméno rodu nebylo obávané jako dříve, protože po podepsání prvních Dohod rod ztratil své působné pole v Radě. Nikdo nechtěl riskovat a ohrozit Dohody tím, že by jako hlavu Spolku ustanovil někoho z Lengthornů vychovávaných radikálním způsobem. Washingtonská větev byla sice o něco mírnější než ta Cornwallská, ale Laurencius se svým mladším bratrem Augustem postrádali přítomnost matky a na výchovu jim zbyl Gunther, kterému bylo odmalička vtloukáno do hlavy, že jeho kosti budou hnít zapomenuty ve Městě kostí, ale jméno rodu, to jediné neumírá a stejně tak jeho pověst.  

28. GENERACE

Casworan Lengthorn

*1992

Cador Lengthorn

*1998

Grace Lengthorn

*1997

Corbin Truelove

*1996

Podpora

Spolupráce, nahlášení závadného obsahu, chyb, obtěžování, žádosti o místnosti, vlastní domovy, návrhy o rozvinutí hry, převzetí postavy a další...

Sending
X
Podzimní slavnost!

© 2016 - 2018 | Shadowhunters RPG 

X
Podzimní slavnost!

Log in with your credentials

or    

Forgot your details?

Create Account